Minulé úterý bylo na košickém letišti rušno. Podezření vzbudil muž, který se prokázal slovinským pasem na jméno Oliver Potočnik. Do Košic přiletěl linkou z Istanbulu, a jak se ukázalo při kontrole, jeho doklady byly falešné.

Později vyšlo najevo, že na východním Slovensku přistál kurdský politik a aktivista Brahram Samani, který je na útěku před politickým pronásledováním v Íránu. Jeho cílem byla Belgie, kde má i svou rodinu. V Belgii na něj čekal bratr.

Chtěli ho poslat zpět

Samani slovenské policii nejprve tvrdil, že je Afghánec. Později se přiznal a slovenská strana měla v plánu ho vrátit zpět.

„Odletí na náklady letecké společnosti. Čeká na let zpět tam, odkud přišel, a to na náklady letecké společnosti ve smyslu mezinárodních předpisů," tvrdila policie.

Znamenalo by to, že z Turecka by putoval zpět do Íránu, který vůči politickým oponentům, kam patří i kurdské skupiny, postupuje velmi tvrdě. Běžné jsou v tomto případě i tresty smrti.

Z Česka mu přišel pomoci lékař a aktivista kurdského původu Yekta Uzunoglu, který dlouhodobě žije v České republice. Uzunoglu tvrdí, že postup slovenské policie nebyl zpočátku v pořádku.

„První hodiny jejich přístup neměl oporu ani v zákonech či smlouvách, ke kterým je Slovenská republika vázáná. Poté, co se média, ale i europoslanci, začala zajímat o případ, se to změnilo a postupovali v souladu se zákony," říká aktivista.

Samani ještě v noci z úterý na středu požádal o azyl na Slovensku. Na druhý den se postavil před soud, který rozhodl v super rychlém řízení a uznal Kurda na útěku vinným z důvodu padělání a pozměňování veřejné listiny, úřední pečeti, úřední uzávěrky, úředního znaku a úřední značky a odsoudil ho k trestu odnětí svobody 10 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců.

Ihned po vynesení rozsudku ho policie převezla do záchytného tábora v Humenném. Momentálně je uchazečem o status politického uprchlíka. V jakých podmínkách se momentálně Samani nachází, upřesňuje Uzunoglu: „Bohužel nemá volný pohyb, nemá u sebe svůj telefon, aby mohl volně komunikovat se svým právníkem, tlumočníkem či příbuznými, kteří si o něj oprávněně dělají starosti. To vše připomíná věznice, tudíž není brána na vědomí ani jeho lidská důstojnost," říká Uzunoglu a dodává:

„Pan Samani není kriminalista, ale politik potlačovaného národa bojujícího za naše společné hodnoty proti radikálnímu islámu! A dle lidské etiky by zasloužil tomu patřičné zacházení."

Kurdský aktivista však ani přesto, že ho slovenská strana obratem nevrátila, nemá ještě vůbec vyhráno. Nyní o Samaniho osudu bude rozhodovat Migrační úřad SR, který rozhodne do šesti měsíců.

Yekta Uzunoglu doufá v pozitivní rozuzlení. „Pevně doufám, že v případě pana Samaního zvítězí zdravý rozum a lidská etika a bude mu udělen status politického uprchlíka. V opačném případě se Slovensko samo bude vystavovat světu jako stát, který hází bojovníky za demokracii a svobodu do ohně radikálního islámu. Slovensko si takovou reputaci nezaslouží! Máme tisíce a tisíce přátel na Slovensku, kteří dosud třetí rok podporují spravedlivý boj Kurdů proti diktátorům či islámským radikálům a Slovensko si díky těmto přátelům udělali své místo v srdcích milion Kurdů," říká kurdský aktivista pro Sputnik.

Kurdská otázka

Jak dále Škvrnda uvádí, docent z Fakulty mezinárodních vztahů Ekonomické univerzity v Bratislavě, kurdský problém patří k těm největším v oblasti současných mezinárodních vztahů. Kurdové jsou totiž největším národem na světě, který nemá vlastní stát. Žijí na území, které se nachází na jihu Turecka, severu Iráku a Sýrie, jakož i na severozápadě Íránu. „Vzhledem k choulostivosti charakteru a tomu, že není připraveno žádné jeho řešení, které by bylo na půdě OSN, nebo v nějaké dohodě největších aktérů současnosti — Číny, EU, Ruska a USA, se o něm mlčí. Jeho otevření by přineslo novou vlnu napětí, možná i násilí na Středním východě," míní Škvrnda.

Podle analytika bylo největší překážkou v řešení kurdského problému Turecko, kde žije největší část Kurdů. Koncem sedmdesátých let začali Kurdové ozbrojený boj za vlastní stát. V čele tohoto boje stála Kurdská strana pracujících spolu s dalšími, převážně levicově orientovanými organizacemi, které Turecko, jakož i další země (např. USA), označovalo za teroristické skupiny.

„Poměry se začaly v tom směru měnit v syrském konfliktu, ale jejich příčinou nebyla změna postoje USA ke kurdské otázce, ale spory, do kterých se dostaly s Tureckem. Takže žádné nové vyhlídky řešení kurdského problému nejsou," uzavírá své hodnocení Škvrnda.