„Tohle nebyl jen soudce s 40letou praxí, ale i člověk, který v případě pozemků pod Tatrami ukázal, že se nenechá ovlivňovat, a našel v sobě velký kus osobní odvahy, když se nepolekal ani anonymních dopisů, které v souvislosti s tím dostal," zdůraznil Kotleba. Dodal, že za 40 let soudní praxe ani jedno rozhodnutí Radačovského nebylo zrušeno Nejvyšším nebo Ústavním soudem.

Samotný Radačovský řekl, že by chtěl hájit zájmy Slovenska v Evropském parlamentu. Nechce, aby Slovensko došlo k závěru, že hájit zájmy země budou takoví lidé jako Miroslav Lajčák (slovenský ministr zahraničí — red.).

„Bude rozhodující být v Evropském parlamentu a hájit národní zájmy Slovenska tak, abychom nedospěli k závěru, že hájit zájmy země budou takoví lidé jako Miroslav Lajčák, kteří je podle mého názoru nehájí, ale aby je hájili skuteční vlastenci… Čtyřicet let jsem sloužil SR a rozhodoval jejím jménem a myslím, že jsem nerozhodoval špatně… Dospěl jsem k závěru, že kdo jiný, a samozřejmě i ti další, bude schopen zastupovat zájmy Slovenska v EP. Chci být v EP a hájit národní zájmy Slovenska a sloužit vlasti," řekl Radačovský.

Radačovský se proslavil rozhodnutím v ostře sledovaném sporu mezi slovenským prezidentem Andrejem Kiskou a lékařem Jánem Francem. Několik dnů po rozsudku prohlásil, že kdyby byl prezidentem republiky a další soudce by zjistil všechny skutečnosti tak jako on, vzdal by se funkce hlavy státu, neucházel by se o žádnou další politickou funkci a odešel by do státu, kde by se cítil dobře, třeba do USA nebo Izraele. Kvůli tomuto výroku čelil kritice a raději odstoupil z funkce, aby nevznikly pochybnosti o jeho nestranném rozhodování v Kiskově kauze.