Cestou do Kišiněva slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí řekl, že volby, které se mají konat dne 24. února, jsou zásadní. „Mezinárodní společenství bylo velmi znepokojeno tím, jak proběhly volby primátora hlavního města Kišiněv a zejména tím, co se dělo po nich. Já tedy přicházím s velmi silným odkazem, že tyto volby musí splňovat demokratické standardy," prohlásil Lajčák.

K významu voleb v Moldavsku se předseda OBSE dále vyjádřil následovně: „Za prvé, aby byly opravdu volby svobodné a demokratické a aby občané měli právo vyjádřit svůj názor a svou volbu. A za druhé, aby tato volba byla respektována."
Portál uvádí, že tyto principy byly podle Lajčáka potlačovány, a to tak, že kvůli rozhodnutí soudních orgánů byla vůle občanů zvrácena a nebyla respektována. Pokud by měly podobný vývoj i parlamentní volby, mělo by to pro zemi dalekosáhlé a velmi negativní následky, myslí si Lajčák.

Konflikt v Podněstří, který trvá již od roku 1992, odpovídá podle ministra pojmu „zmrazený konflikt". „Podněstří není uznáno nikým, ale žijí tam lidé, kteří mají své potřeby. To znamená, že je potřeba hledat způsob, aby (tito lidé, pozn. red.) nedopláceli na politiku," domnívá se Miroslav Lajčák.

Z tohoto důvodu vznikl formát 5+2 (Ukrajina, Rusko, USA, EU + Moldavsko a Podněstří), v jehož rokovaní má OBSE důležitou úlohu. Je třeba zmínit, že USA a Evropská unie jsou v tomto spolku jen pozorovatelé. V současné době daná skupina rozhoduje o praktických otázkách sbližování obou stran s cílem vyřešit politické otázky.

„Loni se po letech stagnace podařilo dohodnout plán konkrétních osmi kroků, z nichž pět se již naplnilo," řekl Lajčák. Podle portálu se zatím neprojednávají politické otázky a tento plán se týká praktických opatření. Příkladem je třeba používání SPZ pro vozidla, která obyvatelům Podněstří umožňují překračovat hranici do Moldavska. „Budu urgovat, aby ten proces pokračoval a aby všech osm dohodnutých kroků bylo splněno," řekl závěrem ministr.

Válka v Podněstří vypukla mezi ozbrojenými silami Podněstří již v roce 1990. Její aktivní fáze trvala necelé tři měsíce, a to v roce 1992. Konflikt zanikl po zásahu ruských jednotek ve městě Bendery, který si vyžádal životy 1000 lidí, z nichž 400 byli civilisté.