Michl ČTK prozradil, že pětiletá úroková sazba ovlivňující ceny hypoték, za měsíc klesla ze 2,3 % na 1,9 %. A proto podle jeho názoru není třeba dále zpřísňovat doporučení ČNB, které se týká hypoték.

„ČNB ovlivňuje krátké úrokové sazby, ale ty delší pětileté a víc jsou nyní stlačeny výrazně dolů, a trh nemovitostí by tak dále mohl přerůstat do bubliny. Proto byla zavedena pravidla pro nové hypotéky," vysvětlil situaci Michl.

Loni v prosince měla podle údajů úroková sazby hypoték vzrůst na 2,91 %. To mělo za následek, že hypotéky zdražily nejrychleji za posledních 10 let. Portál přitom uvádí, že na minimu byla daná sazba v prosinci roku 2016 (1,77 %) a loni v lednu činila celkem 2,28 %.

Některá pravidla, které v říjnu regulace ČNB zavedla, by mohla být podle Michla zachována. Jiná z nich by se ale mohla snížit. Zejména pak hranice indikátoru DSTI, podle něhož nesmí měsíční splátka klienta přesáhnout 45 % jeho měsíčního čistého příjmu. Podle ekonoma totiž s růstem sazeb ztrácí tento indikátor na významu.

Co by ale prospělo české ekonomice? Podle Michla by to měl být opatrný růst úrokových sazeb. Z jeho pohledu by přitom mohlo jít o růst v rozsahu čtvrt procentního bodu. Dodává však, že opatrnost je na místě, a to zejména kvůli nejistému vývoji v zahraničí, například v Německu.

„Ekonomice by prospěl opatrný růst úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. A to opatrný říkám proto, že sleduji vývoj v Německu a zahraničí a nechci signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení. Když se podívám na českou ekonomiku, tak tam je to jasné, růst úrokových sazeb. Když se podívám na Německo, tak tam jsem opatrný," cituje portál Michla.

Portál píše, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,2 %, co se týče srovnání s předchozími třemi měsíci. Také hrubý domácí produkt (HDP) Německa za celý minulý rok vzrostl jen o 1,5 %, což je nejpomalejší tempo růstu za posledních pět let. Michl přitom poukazuje na to, že německá ekonomika je největší v Evropě a jsou na ní závislé mnohé české podniky.

Podle ekonoma je tak zapotřebí pokračovat ve zvýšení úrokových sazeb takovým způsobem, že by ekonomika měla po deseti letech nezápornou klíčovou úrokovou sazbu.

„Když je teď inflace na dvou procentech, tak by se repo sazba (základní úroková sazba) dotáhla na inflaci a měli bychom nezáporné úrokové sazby. Banky by na to mohly reagovat zvýšením úroků na spořicích účtech, lidé větším zájmem o spoření a ekonomika by byla lépe připravena na případné zpomalení," dodal odborník.

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby v loňském roce až pětkrát. Na prosincovém je však ponechala beze změny, tedy na úrovni 1,75 %. Michl spolu s dalším členem bankovní rady, Vojtěchem Bendou, na jednání hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Další takové jednání proběhne v únoru.

Svůj názor na danou věc vyslovil i guvernér ČNB, Jiří Rusnok. Ten v prosinci prohlásil, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě tento rok nezbytné. Přitom dodal, že bude nejspíše pozvolnější než loni.

Portál připomíná, že Aleš Michl se společně s Tomášem Holubem stal členem bankovní rady loni v prosinci. Nahradili zde viceguvernéry ČNB Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka.