Podle některých zdrojů měl Abe ruskému prezidentovi slíbit, že na sporných územích nerozmístí americký vojenský kontingent, pokud se přece jen podaří dosáhnout dohody s Ruskem. List přitom připomíná, že se otázka národní obrany dotýká suverenity země.

Navrácení Krymu Rusku svědčí o tom, že Moskva hodlá hájit své občany bez ohledu na státní hranice. A jelikož dnes Jižní Kurily obývají ruští občané, musí být jakékoli dohody o stálých hranicích zformulovány velmi přesně, zdůrazňuje Asahi Shimbun.

Začátek jednání dvou zemí nebyl pro Tokio příliš příznivý. Japonci tak velmi brzy pochopili, že Rusko zaujímá v této otázce i nadále velmi pevný postoj, domnívá se list.

Abe přitom několikrát opakoval, že hodlá spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem definitivně vyřešit sporné územní otázky, píše list. Neústupnost Japonska však může být jenom na škodu, jelikož takové chování Rusko nutí k tomu, aby bylo méně vstřícné. Autor příspěvku však doufá, že japonský premiér ve snaze dosáhnout výsledků během nejbližší schůzky s Putinem nezapomene na hlavní cíl těchto jednání — zajištění stability v regionu.

Vzhledem k prezidentství Donalda Trumpa v USA a vojenskému posílení Číny není situace kolem Japonska příliš stabilní, proto je nutnost zlepšení vztahů s Moskvou zcela jasná, píše list. Nicméně naslepo dosažený kompromis s Moskvou by mohl u světového společenství vyvolat dojem, že Japonsko podporuje navrácení Krymu do sestavy RF, domnívá se Asahi Shimbun.