„My starší jsme zažili dva takové směry. Komunismus a liberalismus," začal kněz. „Pamatuji si, na to jsme se těšili, jak se tam vyřizovali účty bum-bum. Před tunelem jsem měl svetr do véčka a za tunelem jsem měl véčko až po žaludek… A učitel to potom hned narovnal… A myslíte si, že jsme se poučili? Mysleli jsme si, že když utečeme do tunelu, schováme se před autoritou. To byl strašný omyl!"

Tady Kuffa uvádí, že takovým pomyslným tunelem byl i komunistický režim.

„Nedávno jsme se z toho dostali dobití. Před tunelem panovala obrovská radost. Potom se ozvaly první výkřiky a první bolest, za tunelem bylo zahanbení a ponížení. A teď se plnou rychlostí řítíme do druhého tunelu — do liberalismu!"

Podle kněze si mnozí myslí, že utečou před Bohem, ale to je podle něj velký omyl. „Za komunismu tma, za liberalismu mlha."

Toto téma uzavřel tím, že i ve tmě a tunelech existují určité navigační body. Sám v noci jezdil na koni a často neviděl vůbec nic, ale orientoval se podle hlasu i díky Panně Marii.

Na závěr Marian Kuffa srovnává kněžství s manželstvím, když říká, že mladí manželé upřednostňují vyšší úroveň lásky.

„Matku stále miluješ, ale dáváš přednost partnerce/partnerovi. To znamená, že jsi zralý na manželství. Když se neumíš odstřihnout od matky, nežeň se! Jinak tu ženu utrápíš. Musíš se odstřihnout, s pupeční šňůrou nemůžeš chodit po městě… Když se odstřihneš, bolí to, ale dostaneš se o stupínek výše."

Český katolický kněz Petr Piťha kritizuje Istanbulskou úmluvu, kterou označil za jakousi snahu o udržení výlučnosti rodiny, ochranu práv dítěte, obranu člověka před jeho degradací a společnosti před jejím rozvratem.