Koncem prosince alžírský ministr energetiky Mostafa Gitoni sdělil, že je obtížné zachovat dodávky plynu do Evropy na stejné úrovni. I když v roce 2017 dodalo Alžírsko Evropě přes plynovody a v podobě zkapalněného plynu 49,6 miliard kubíků, může kvůli růstu spotřeby zrušit export již v roce 2022. „Stačí nám jenom na domácí potřeby," řekl Gitoni. Alžírsko dnes těží 130 miliard kubických metrů plynu, ze kterých polovina zůstane na domácím trhu.

V Nizozemí bylo podáno 26 žalob regionálních úřadů a soukromníků ohledně předčasného zastavení těžby plynu v největším ložisku Groningen, kde se těží polovina holandského plynu. Celkem dodává tato země do Evropy 39,1 miliardy kubíků. Ložisko chtějí zavřít, protože těžba způsobuje silná zemětřesení. Norské ropné ředitelství (NPD) snížilo prognózu exportu plynu na rok 2022 na 121,4 miliard kubíků, kdežto předtím očekávali 123,1 miliard.

Bude-li těžba v Groningenu a dodávky z Alžírska zrušeny, a v Norsku nebudou objevena nová velká ložiska, stoupne poptávka Evropy po dováženém plynu více než o 50 miliard kubíků (čtvrtina dnešních dodávek Ruska), míní ředitel korporačního oddělení Fitch Dmitrij Marinčenko. Podle jeho názoru to vytvoří nové možnosti jak pro výrobce zkapalněného plynu, tak pro Gazprom, který po spuštění Severního proudu 2 získá nové kapacity pro export.

Poptávka Evropy po importním plynu podle odhadu Eurostatu stoupla v roce 2017 o 8,3 % na 312,1 miliardy kubických metrů. Gazprom očekává, že do roku 2025 stoupne poptávka o dalších 19 %, do roku 2030 o 25 %. Vrchol importu plynu podle odhadu Mezinárodní energetické agentury připadne v Evropě na rok 2025, bude to 409 miliard kubíků ročně.

Náměstek předsedy správní rady Gazpromu Alexandr Medveděv v říjnu 2018 řekl, že projekty Severní proud 2 a Turecký proud jsou životní potřebou EU, aby byla uspokojena dodatečná poptávka po plynu.