„Schůzka s ředitelem jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy třeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin. Měl by to být také jeden z cílů revize RVP," oznámil tiskový odbor ministerstva.

Na začátku prosince BIS zveřejnila výroční zprávu za rok 2017, ve které varovala před rostoucím vlivem Ruska. Zvláštní důraz věnuje oblasti školství. Podle kontrarozvědky je výuka dějepisu národního obrození v Česku zasažena proruským panslovanstvím.

„Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin. Proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození)," uvádí se.

Zpráva BIS zaskočila i historiky.

Podle historika Jana Rychlíka panslovanství a rusofilství je součástí českých kulturních dějin, kterou nelze vynechat. „Já bych to nebral tak vážně. Konec konců tajné služby všech zemí na světě prostě hledají špiony a nebezpečí tam, kde žádná nejsou," dodal.

„Má zkušenost s výukou soudobých dějin, ať už v pozici učitele, lektora, historika nebo didaktika, je odlišná a já jsem žádné takové tendence, které BIS uvádí, nezaznamenal, ani nevím o žádné odborné literatuře, která by tato tvrzení podporovala," říká historik Ústavu pro
studium totalitních režimů Jaroslav Pinkas.

Kritika kontrarozvědky překvapila i jeho kolegu z Ústavu pro studium totalitních režimů, historika Vojtěcha Ripku.

„Žádný z dosavadních seriózních výzkumů výuky dějepisu nic podobného nenaznačil a nevšiml jsem si, že by BIS svoje závěry nějak podložila, či dokonce dokázala," podotkl Ripka.