Riziko, že dnes lidi postihne cévní mozková příhoda, nekontrolovaně roste. Někteří odborníci dokonce uvádí, že fibrilace síní je novou epidemií Evropy. Vzhledem k statistikám se očekává, že by se počet lidí s tímto druhem arytmie mohl do roku 2030 zvýšit o 70 %.

„Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste riziko sraženiny. Ta se může utrhnout a doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe," vysvětlil Miloš Táborský, předseda České kardiologické společnosti.

Uvádí se, že tato nemoc většinou nezpůsobí přímo smrt, ale kromě možné mrtvice dosti oslabuje srdeční funkce. Pacienti tak na sobě pozorují jistý pokles výkonnosti či se zadýchají při chůzi.

Portál také píše, že dle statistik postihne mrtvice zhruba 34 tisíc lidí za rok. Z nich asi šest tisíc zemře a každý druhý člověk je po prodělání mrtvice postižen invaliditou.

Tato nemoc se však dá léčit. Nejrozšířenějším lékem pro pacienty s arytmií je v Česku Warfarin. Tento přípravek na ředění krve však vyžaduje přísnou dietu a jeho užívaná dávka musí být u každého pacienta individuálně konzultována s lékařem. Léčba je složitá i v tom, že hladinu Warfarinu v krvi ovlivňují některé potraviny, alkohol i léky. Proto by měla být jeho hladina v krvi kontrolována každý měsíc.

Kromě Warfarinu ale existují i jiné léky, jejichž užívání je snadnější. Jde například o přípravky Elixis, Pradaxa nebo Xarelto. Některé z léků jsou ale dražší a může je předepsat jen odborník. Údajně se tak k novým lékům dostane každý desátý pacient, jenž se léčí.

Výsledkem toho je fakt, že prevence tohoto onemocnění není v ČR úplně důsledná. Podle statistik zde s tímto onemocněním v roce 2015 žilo celkem 335 000 lidí, přičemž 75 tisíc z nich se nijak neléčilo. Dalších sto tisíc nemocných se nedostatečně chránilo. Svědčí o tom výsledky analýzy, kterou na základě dat z Všeobecné zdravotní pojišťovny zpracovala firma OAKS Consulting.

V Evropské unii se v současnosti na léčbu mrtvice vyčleňuje zhruba 775 miliard korun za rok. Je nutné k tomu připočítat ale i další, nepřímé náklady. Přesto však různé organizace usilují o to, aby vznikla národní strategie prevence cévních mozkových příhod.

„Se znepokojením vnímáme, jak malý důraz klade česká společnost a kompetentní orgány odpovědné za zdravotnictví, včetně zdravotních pojišťoven, na vyhledávání, diagnostiku a účinnou léčbu tohoto kardiovaskulárního onemocnění," shodla se místopředsedkyně Sdružení CMP, Brigita Prokopenková, a ředitel organizace Ictus, Jan Dohnálek.

Podle různých výzkumů by však odstranění bariér a léková regulace vyšla státní kasu až příliš draho.