Zhruba 93 % sluneční energie, která je zachycena oxidem uhličitým a jinými plyny, se hromadí ve Světovém oceánu. Tento ukazatel je v malé míře závislý na takových ročních změnách, jako jsou velké sopečné erupce či jev El Niño (teplotní výkyvy povrchové vody v Tichém oceánu).

Vědci analyzovali údaje o teplotě mořské vody v horní části dvou tisíc metrů, stejně jako údaje o její kyselosti a slanosti, shromážděné od poloviny roku 2000. Údaje byly získány díky čtyřem tisícům automatických bójí projektu Argo, které jsou schopné se pravidelně spouštět do určité hloubky. To vědcům umožnilo objasnit stávající modely změny klimatu.

Pokud nebudou přijata žádná opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, mohla by se podle vědců do konce století teplota mořské vody, v horní vrstvě o tloušťce 2 000 metrů, zvýšit o 0,78°C. V důsledku toho se hladina moře kvůli tepelné roztažnosti zvýší o dalších 30 centimetrů. Rostoucí teploty mimo jiné vyvolají silnější bouře, hurikány a extrémní srážky.