„Ve všech našich orgánech se nacházejí jakési biohodiny, které řídí jejich práci a adaptují je k 24hodinovému životnímu cyklu. K těmto orgánům patří i srdce a poruchy v práci těchto rytmů vedou ke vzniku těžkých onemocnění. Dokázali jsme, že myší samičky jsou chráněny před podobnými následky," uvádí Lauren Doumaová z univerzity v Gaineswille na Floridě (USA).

Podle statistiky Světové zdravotnické organizace (SZO, WHO) průměrná délka lidského života tvoří v současné době 71 let. Ve všech zemích světa, od nejchudších afrických zemí až po nejbohatší evropské země je délka života žen stabilně vyšší než délka života mužů — 73 let u žen a 68 let u mužů.

Nedávno vědci zjistili, že tento „rozpor mezi pohlavími" souvisí nejen se sklonem mužů ke škodlivým zvykům, ale i s tím, že mnohem častěji umírají na infarkty, ischemie a další srdeční onemocnění spojené s hypertenzí nebo aterosklerózou. Muži jsou těmito nemocemi zasaženi 3,5krát častěji než ženy, přičemž tato hladina stále stoupá.

Podle slov Doumaové tento objev ještě zvýšil zájem molekulárních biologů a genetiků o to, jak mohly vzniknout tyto rozdíly a s jakými posuny v úrovni aktivity genů mohou souviset. Například její tým zkoumal zvláštní fenomén spojující výpadky v práci „biohodin" těla s tím, jak dobře pracuje srdce.

Jde o to, že tlak v cévách se zvyšuje nebo klesá nejen při zátěži organismu nebo její absenci, ale i v průběhu doby. U zdravého člověka je tlak zpravidla trochu vyšší během dne a trochu nižší v noci. Absence tohoto snižování je podle statistiky zvláště charakteristická pro muže a souvisí se zvýšeným rizikem selhání srdce a předčasné smrti.

Doumaová a její kolegové se snažili zjistit, proč ženy nemají podobné problémy při vypnutí genů řídících práci biohodin v buňkách srdce, v DNA obyčejných laboratorních myší, které nejsou náchylné ke vzniku hypertenze a dalších nemocí.

Tyto pokusy ukázaly, že odstranění nebo poškození jednoho z nich, místa PER1, prakticky zaručeně vedlo ke vzniku poruch v denních výkyvech tlaku u samců, ale nijak neovlivnilo život samiček.

Je zajímavé, že obranný efekt zmizel, jestliže vědci zablokovali produkci pohlavních hormonů nebo odstranili myším vaječníky. Genetici doufají, že další zkoumání PER1 a toho, na jaké typy buněk a genů má vliv, nám pomůže pochopit, co chrání ženy před onemocněními srdce a cév a jak je možné přenést tento účinek i na muže.