Stejné podmínky v podobě stotisícové sankce mají platit i pro lobbisty, kteří nesplní povinnosti uložené zákonem. V některých případech by jim mohl být dokonce uložen zákaz činnosti, a to po dobu tří let.

Daný zákon by měl platit od ledna roku 2021. Na portálu se píše, že lobbistické kontakty by podle něj museli hlásit jak ti, kteří měli být ovlivněni, tak ti, kdo se je snažili přesvědčit. Kromě toho musí být všichni lobbisté uvedeni v registru. Na dodržování daného zákona by měl dohlížet Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

„Návrh zákona, u nějž už skončilo připomínkové řízení, pošleme do konce ledna Legislativní radě vlády," cituje portál slova Vladimíra Řepky, mluvčího ministerstva spravedlnosti.

Sám ministr spravedlnosti Jan Kněžínek uvedl, že jeho rezort spatřuje v připravovaném zákonu efektivní nástroj pro boj s korupcí a proti střetu zájmů. Kontakt s lobbisty a zkušenosti s lobbingem přiznali i někteří politici. Jedním z nich je Vít Rakušan, místopředseda hnutí STAN.

„Například jsem se sešel s představiteli komunity podporující homosexuální sňatky. Představovali mi svůj názor, na druhou stranu jsem se sešel s druhou stranou, která je zcela proti tom. Například s tabákovými firmami jsem se ale nesešel," uvedl Rakušan a dodal, že tento krok Česko skutečně potřebuje, jelikož i on sám se potácí v tom, co je odborná konzultace a co už spadá pod lobbing.

O svou zkušenost se podělil i Stanislav Grospič, místopředseda KSČM. „Takové lobbování, že by někdo přišel, nabídl mi úplatek nebo něco takového, tak takového lobbování jsem se nestal svědkem, zaplať Pán Bůh," prohlásil. Sám se k zákonu staví spíše zdrženlivě.

„Vím, že se to připravuje, počkám si na to, jak to bude vypadat. Já si myslím, že by se lobbing jako takový neměl asi příliš legalizovat a dělat z toho jednu z dalších možných výdělečných činností, byť bude podléhat nějaké kontrole a dohledu. Spíš by mělo jít o to maximálně ho eliminovat," okomentoval situaci Grospič.

Víceméně kritický postoj ale zaujímá předseda strany ODS, Petr Fiala. „To, že se na politiky obracejí zájmové skupiny a lidé s určitými názory a snaží se je ovlivnit ve prospěch svého stanoviska, to považuji v politice za dobré, důležité a žádoucí, takhle má společnost fungovat. To žádný zákon zásadním způsobem nemůže omezit a byla by to i chyba," řekl Fiala.

Svůj postoj dále podrobněji vysvětlil: „Není důležité, kdo za kým přišel. Důležité je, v zájmu koho jednám. Jestli jednám v zájmu občanů a svých voličů. V tento typ regulace nevěřím, všechny tyhle regulace obecně považuji za zbytečné. To neznamená, že o tom nejsem připraven diskutovat. Nechci se vyjadřovat k něčemu, co jsem ještě neviděl. V řadě zemí nějaká regulace existuje, v řadě také ne."

Portál uvádí, že nový zákon se má kromě poslanců, senátorů, ministrů a jejich náměstků, či vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, týkat také členů bankovní rady České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Českého telekomunikačního úřadu a Rady Energetického regulačního úřadu.