
Nové obvázání rány je možné aplikovat přímo na předchozí obvaz. Článek o tomto výzkumu byl zveřejněn v časopisu Materials and Design.
Historie ošetřování je plná mezníků, které jsou spojeny se jmény Hippokratése, Paracelsuse a dalších světově známých léčitelů. Staré obvazy ze lnu a vlny byly namáčeny do olejů. V 19. století Nikolaj Pirogov navrhl antiseptické ošetření ran — výplach roztokem a použití gázy, která zesilovala odtok tekutin.
Vědci vyvinuli biologicky spojitelný obvazový materiál, který dokáže lokálně působit na ohnisko popálení, a přitom nevyžaduje převázání. Obvaz se na kůži postupně rozpouští sám. Pokud je to nutné, nový obvaz je možné přiložit na starý.
„Jako základ jsme použili nanovlákna polykaprolaktonu — biologicky rozložitelného materiálu. Připojili jsme k vláknům gentamicin — antibiotikum širokého účinku. Je zajímavé, že účinek byl prodloužený. Výrazně se snížil počet bakterií 48 hodin po přiložení materiálu. Obvykle materiály s antibakteriálním efektem účinkují už v průběhu prvního dne nebo dokonce několik hodin po použití," oznámila jedna z autorek výzkumu Jelizaveta Permjaková.
Experiment probíhal s využitím tří forem tyčinkovité bakterie (Escherichia coli). Všechny tři formy vynikají různou odolností proti antibiotikům, ale ve všech případech byl pozorován silný antibakteriální efekt.
Vědci pokračují v testování a zlepšování materiálu. V plánu je vyzkoušení připojení i jiných antibiotik, například ciprofloxacin. Je to antibiotikum nové generace, proti kterému si většina bakterií ještě nevypracovala imunitu. Navíc je naplánováno zvýšení efektivity materiálu s využitím mnohovrstvých modelů (antibiotika, heparin na snížení srážlivosti krve a opět antibiotika).