Pákistánský úředník, kterého cituje SCMP, sdělil, že jednání s Čínou o klíčových projektech a finančních balíčcích pokračuje. Částka, kterou chce Pákistán dostat od Číny, bude uveřejněna po upřesnění všech podrobností, uvedl. Může jít o balík finanční pomoci ze strany Číny ve výši 4 miliardy dolarů, uvedla v interview pro Sputnik odbornice na čínsko-pákistánské vztahy Ústavu orientálních studií RAV RF Natalja Zamarajevová:

„4 miliardy dolarů, to jsou pěkné peníze pro obě strany. Částečně to mohou být bezúročné půjčky, tradiční formy financování ze strany Číny, a také úrokové půjčky. Na tuto částku je třeba hledět v souvislosti s částkou 6,2 miliard dolarů, kterou poskytují SAE, a také s pomocí ze strany Saúdské Arábie a Kataru. Orientačně 4 miliardy dolarů ze strany Číny a celkem přibližně 8 miliard ze strany Perského zálivu, to je ta částka, kterou dnes nutně potřebuje Pákistán, aby se dostal z ekonomické krize a také z vlivu MMF."

Očekává se, že příští týden Pákistán a MMF uskuteční v Islámábádu další a možná závěrečné kolo jednání o pomoci ze strany fondu. Podle různých zdrojů může jít o 7-8 miliard dolarů. MMF stanovil Pákistánu „kabalové" podmínky, uvedla Natalja Zamarajevová. Je to především povinné uveřejnění informací o všech finančních účtech, tvrdé cílové omezení používání peněz, požadavky ohledně úvěrování projektů, vysvětlila odbornice.

„USA především trvají na tom, aby úvěry MMF nebyly využívány ke splácení dluhů Číně. Proto finanční pomoc ze strany Číny a zemí Perského zálivu má být i možností zbavit se kontroly MMF a tím i Washingtonu. To je politická stránka možné transakce Islámábádu s MMF," uvedla odbornice.

V předvečer jednání s MMF se pákistánský premiér Imran Chán setkal s korunním princem Abú Zabí, šejchem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem. Setkání se konalo v neděli 6. ledna a bylo to třetí setkání od nástupu Imrana Chána k moci v srpnu minulého roku. Na základě výsledků jednání anonymní zdroje sdělily, že Pákistán dostane slíbených 6,2 miliard dolarů. Částka 3,2 miliardy dolarů se vyčleňuje na nákup ropy s odloženými platbami.

Ministr informací Pákistánu Fawad Chaudhry na základě výsledků jednání potvrdil, že Abú Zabí vloží „obrovské investice" v zemi, ale neupřesnil částku. Zároveň uvedl, že SAE se chystají investovat do stavby ropného zpracovatelského závodu v Pákistánu. Abid al-Gafur, mluvčí Velvyslanectví AE v Islámábádu, za svou stranu řekl, že Abú Zabí vytvoří investiční fond pro takové sektory jako je ropa, turistika a zemědělství Pákistánu.

Poprvé je finanční pomoc Pákistánu ze strany zemí Perského zálivu poskytována na uhlovodíkové projekty. Jako důsledek toho se může začít realizovat návrh Číny na připojení zemí Perského zálivu k iniciativě Hedvábné cesty. Nabídka byla učiněna v letech 2016-2017. Podle informací odborníka je to především stavba ropných skladů v přístavu Gwádar, infrastruktura spojená s příjmem a tranzitem uhlovodíků, stavba a modernizace startovací a přistávací plochy na letišti Gwádar, estakád, přístupových cest a dálnic.