
Zákonem umožněná oslava 110. narozenin někdejšího nacionalistického vůdce Ukrajiny Stěpana Bandery, reakce ministrů Petříčka a Hamáčka, německé vlády, EK a podobných institucí nepředstavují nic nového. Proč? Krátký příspěvek nabízí informaci ke studiu, dovolující zájemcům přiblížit se odpovědi na otázku, získat pochopení pro komplexní problematiku, kterou představuje tolerování zločinů a zločinců, pokus o přepsání historie, pohrávání si s nacismem, nacionalismem a tzv. populismem, vše ve jménu boje proti Rusku.
National Archives at College Park, Maryland, nabízí na svém speciálním terminálu, podobně jako e-knihovna CIA a německý Spiegel z roku 1959, abych uvedl tři zdroje z mnoha jiných, kopie dokumentů potvrzující, že Bandera byl hodnocen předchůdkyněmi CIA, založena18.9.1947 (CIC a OSS), jako terorista (dokument ze 4. 2. 1948), a že pracoval jako německý špión pod jménem Konsul-2 (CIA, 1951, 4 str.) v rámci struktury Fremde Heere Ost.Tu založil ve službách USA Reinhard Gehlen. Ve Fremde Heere Ost pracovalo bez vědomí veřejnosti více než 4 000 nacistů provádějících špionáž proti SSSR jako analytici, vědci nebo inženýři. Dokumenty nabízejí také odpověď na otázku, proč byl Bandera osvobozen vojenskou zpravodajskou službou OKW vedenou Wilhelmem Franzem Canarisem(1887 — 1945) z polské věznice, a proč bylo těžké i pro cizí zpravodajské služby zjistit Banderovo místo pobytu v Německu.
Bandera se prokazatelně 13x tajně setkal s představiteli CIA. Například: 22. 3. 1950 v Hamburku, 17. 5. 1950 s CIA, 7. 5. 1951 na letecké základně USA ve Wiesbadenu atd. Byl CIA zaregistrován pod EGMA 128250, 15. ledna 1955. V roce 1957 došla CIA a MI-6 k přesvědčení, že většina agentů Bandery se dostala pod kontrolu orgánů SSSR. Než Bandera mohl odletět do USA v říjnu 1959, zemřel. Jak? To je jiná historie.
Bandera se oficiálně zúčastnil dvou tajných operací CIA: Redwood a Aerodynamic. Dříve pod jménem Ukrainische — Gesellschaft für Auslandsstudien. Mohu si představit, že tajná operace pokračuje i dnes. Koho zajímá téma Bandera — USA — Ukrajina, může si přečíst knihu Old Nazis, the New Right, and the Republican Party (South End Press, 1991) nebo si přečíst interview Paul H. Rosenberga s autorem Russ Bellant, nazvaném Seven Decades of Nazi Collaboration: America's Dirty Little Ukraine Secret z 28. března 2014 v The Nation.com a Foreign Policy In Focus.
Kdo se diví zákonu Ukrajiny, oslavám 110. narozenin, reakcím Evropské komise a dalších, neví nic, nebo málo také o pozadí návštěv, dnes ex-šéfa CIA Brennana, viceprezidenta USA a šéfa NATO na Ukrajině v době státního převratu, ale i o manželce ex-prezidenta Juščenka, a o
Vytáhnutí jedné z posledních karet Anglosasů si vynutilo pravděpodobně uvědomění části vojenských, politických a propagandistických elit, které byly profesionálně klamány prezidentem Putinem, nejpozději od svého vystoupení v Mnichově v roce 2007. Jak? Tím, že prezident Putin věděl a ví, jak myslí a konají, instaloval mj. občanského ministra obrany (Serďjukova, neschopného vybudovat novou ruskou armádu), nechal zveřejňovat odstrašující případy korupce v Rusku na vysoké úrovni (podporující přesvědčení západních elit o korupci a bezvýchodnosti obrany Ruska a totálního rozpadu vojenského průmyslového komplexu) a v neposlední řadě, nikde nezveřejnil pověření o utajeném budování nové ruské armády dnešním ministrem obrany Sergejem Šojgu.
Hodnotit vyjádření ministra Petříčka mi nepřísluší. Jako občan EU vnímám jeho prohlášení jako lehkomyslné, vzhledem k oficiální politice EU, ve vztahu k nacismu a v kontextu asociační smlouvy EU — Ukrajina. Částí české veřejnosti léta idealizovaná politika ČSSD, i vůči Rusku, umožňuje panu ministrovi zneuctívat instituci Ministerstva zahraničních věcí a vědomě ignorovat nebezpečí pro ČR. Nebezpečí v kontextu zájmů USA ve spojení s glorifikací Bandery — rozkolu Pravoslaví — oslabení EU, včetně V4, by měli vysvětlit ministrovi jeho poradci. Následky nebezpečí se objeví v české kotlině ve své šíři a hloubce nejpozději během konečného rozpadu Ukrajiny. Ten se mi dnes jeví nevyhnutelným.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce