Úspěšné přistání čínské kosmické sondy Chang'e 4 na odvrácené straně Měsíce má být pro Západ neméně znepokojivým signálem než vypuštění v SSSR v roce 1957 první umělé družice Země Sputnik-1, píše britský novinář a publicista Edward Lucas v listu The Daily Mail.
Jde o to, připomíná Lucas, že několik generací obyvatel západních zemí považovaly za hlavní hrozbu své bezpečnosti vojenskou a technologickou sílu Sovětského svazu.

Nehledě na to, že ve většině západních států spíše podceňují hrozbu ze strany Číny ve srovnání s ruským zásahem, „Čína je mnohem vážnějším nepřítelem." Skutečnost, že první dosáhla odvrácené strany Měsíce, svědčí o růstu síly Pekingu v kosmických technologiích.

Číňané mají, například, tak zvaného „vraha družic" a nejnovější kosmické rakety. Čína také předstihla Západ v průzkumu a vývoji umělého rozumu. Ale za „nejvážnější problém" označil Lucas hrozbu pro bezpečnost z výměny digitálních dat a jejich úschovy.

Britský ministr obrany Gavin Williamson vyslovil předtím znepokojení ohledně zapojení čínské telekomunikační společnosti Huawei do sítě 5G ve Velké Británii.

Lucas připomíná, že zakladatelem jedné z předních světových společností je bývalý důstojník čínské Lidové osvobozenecké armády. Řada expertů se obává, že produkce dodávaná Huawei může mít tajné funkce, jež umožní Pekingu odcizení osobních dat.

Také čínská společnost China General Nuclear aktivně spolupracuje s Velkou Británií v oblasti jaderné energetiky a investuje značné prostředky do výstavby britských jaderných elektráren.

Novinář se domnívá, že Západ bude brzy nucen volit mezi národní bezpečností a ekonomickým růstem s pomocí spolupráce s Čínou.

Po celém světě také rostou obavy ohledně aktivního použití Čínou ekonomické diplomacie, píše Lucas. Avšak, nehledě na to, že čínské infrastrukturní projekty vypadají atraktivně pro chudé země Afriky, Jižní Ameriky a Východní Evropy, výsledek je vždy jeden: obrovské dluhy Číně.

Čína zároveň rozšiřuje svůj vliv nejen na jiné regiony, ale také v Asii. Stále aktivněji trvá na uznání svých územních nároků v Jihočínském moři. A podporuje je výstavbou nových vojenských základen.

Čínský lídr Si Ťin-pching nedávno prohlásil, že nevylučuje možnost použití síly v Tchaj-wanu. A používá ji proti také Číňanům, kteří nesouhlasí s režimem. Na Západě přitom několik desetiletí brojili proti utlačování v Rusku, avšak zamlčovali ještě větší „hrůzy," jež snášeli Číňané vinou své vlády.

„Evropské státy a Velká Británie, zaslepené obchodními kapacitami Číny, se mnoho let bály přímo vyslovit odsouzení pobuřujícího utlačování a šokujících porušení lidských práv v této zemi," píše autor.

Klade otázku: proč se nedá obrátit proti Číně tento západní „hněv," který pociťuje na sobě Rusko? Lucas přitom zdůrazňuje, že nevyzývá k zmírnění postoje Velké Británie vůči Kremlu, ale pouze se obává, že se aktivity Ruska budou zdát „dětským žvatláním" na pozadí čínského ekonomického a technologického vlivu.

„Je třeba přinutit vládu, aby jednala dnes ve jménu ochrany naší budoucnosti, ale nemůžeme vinit nikoho, kromě sebe sama, z důvěřivosti a chamtivosti, jež nás činí zranitelnými před útoky," napsal na závěr Edward Lucas ve svém článku pro The Daily Mail.