Po dramatické záchraně takových těžce zadlužených zemí, jako je Řecko, je znovu v sázce samotná existence eura, podotýká autor článku. V každém případě tuto situaci velmi vážně hodnotí i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A důvod ke znepokojení tentokrát poskytla Itálie.

Nehledě na to, že vláda v Římě nakonec našla kompromis s Evropskou komisí, vývoj událostí, který tomu předcházel, vyvolává nepříjemný pocit, píše Deutsche Welle. Jak připomíná autor článku, italská vláda, která se skládá z představitelů populistického Hnutí pěti hvězd a pravicové Ligy, otevřeně vystoupila proti Evropské komisi. Brusel zamítl italský návrh rozpočtu, jelikož z hlediska EU předpokládal příliš velké zvýšení zahraničního dluhu Itálie.

I když se velkým rozporům zatím podařilo zabránit, má italská vláda účinný nástroj určený k nátlaku na Evropu, poznamenává Deutsche Welle. Pokud bude Evropská komise Itálii pokutovat, podnítí to pravicové populisty v celé Evropě. Několik měsíců před evropskými volbami je to samozřejmě to poslední, co by si Evropská komise přála. Když ale ustoupí, poškodí to její autoritu.

Tyto rozpory však v každém případě vyvolávají otázku, jak vážně bere EU svá vlastní pravidla. I francouzský prezident Emmanuel Macron po protestních akcích žlutých vest učinil jisté finanční ústupky, které zvýší schodek státního rozpočtu Francie, z čehož by mohl vzniknout nový konflikt.

Dalším dlouhodobým tématem je konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou po „anexi Krymu", píše Deutsche Welle. Německo a Francie jsou neustále pro obnovení vzájemného porozumění mezi oběma zeměmi, zejména pak po incidentu v Azovském moři, k němuž došlo koncem listopadu.

V otázce protiruských sankcí je však EU rozdělena, pokračuje autor. Některé země chtějí, aby byly sankce zrušeny, protože mají špatný vliv na jejich byznys. Jiné země by nejraději na Moskvu uvalily ještě více sankcí.

Zaujímají také kritický postoj k tomu, že Německo přímo získává ruský plyn plynovodem přes Baltské moře, a chce, aby se tento projekt dále rozvíjel. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU v polovině prosince uvedla, že se představitelé států a šéfové vlád EU shodli na tom, že žádné předpoklady ohledně zrušení nebo zmírnění sankcí neexistují, stejně jako předpoklady pro jejich zpřísnění.

Po více než sedmileté občanské válce v Sýrii byla tato země úplně zpustošena, pokračuje autor článku. Z milionů lidí se stali běženci. Prezident Bašár Asad dokázal za pomoci Ruska a Íránu dobýt zpět oblasti, které byly pod kontrolou povstalců. Teroristická organizace Islámský stát (IS, organizace zakázaná v RF) ztratila větší část svého dřívějšího území. V Německu pak vznikla otázka, zda se mohou statisíce syrských běženců vrátit do své vlasti. Německé ministerstvo zahraničí však stále považuje situaci v Sýrii za nespolehlivou a běžence zpátky do Sýrie zatím nevyhostí.

Evropu už ale neustálá snaha o nastolení míru v Sýrii unavuje, tvrdí Deutsche Welle. Někteří politici prohlašují, že je zapotřebí se s Bašárem Asadem domluvit, a to nehledě na všechny pochybnosti. Podle odborníka na Blízký východ, Guida Steinberga, vsadila nerozvážně vláda v Berlíně na to, že Bašár Asad bude brzy svržen. Pokud by o to opravdu usilovala, pak by měla poskytnout povstalcům vojenskou pomoc, soudí odborník. Německo už dnes vůbec není hráčem v tomto konfliktu, naříká Steinberg.

Další a poněkud jiné výčitky si musí německá vláda vyslechnout v souvislosti s válkou v Jemenu, podotýká Deutsche Welle. Podle OSN tam nyní začíná ta nejtěžší humanitární krize na světě. Německo dlouhou dobu dodávalo zbraně Saúdské Arábii, která podporuje jemenskou vládu v boji s povstalci. Dokonce i nyní, kdy byl export zbraní do země zastaven, pokračuje německý obranný koncern Rheinmetall v dodávkách zbraní do Saúdské Arábie, a to prostřednictvím dceřiných společností, tvrdí Deutsche Welle.