Profesor Kolumbijské univerzity v článku na serveru Project Syndicate si pokládá otázku, proč Trumpova administrativa nejedná stejně i s šéfy amerických korporací jako s Meng Wan-čou.

Zdůraznil, že v USA zřídkakdy dochází k zatýkání členů vrcholového managmentu za údajné zločiny, které spáchaly jejich společnosti. Sachs nevěří, že příčinou zatykače na finanční ředitelku Huawei bylo porušování amerických sankcí proti Íránu.

„V roce 2011 například JP Morgan Chase zaplatila pokutu ve výši 88,3 milionů dolarů za porušení sankcí proti Kubě, Íránu a Sudánu. Nicméně Jamie Dimon nebyl odvlečen z letadla a uvržen do vazby," píše Sachs.

Podle něj konflikt s Čínou nemá nic společného se snahou napravit platební bilanci nebo údajnou krádeží duchovního vlastnictví. Cílem Washingtonu je omezit přístup Číny na světové trhy, k vyspělým technologiím, bankovním službám, a dokonce i k americkým univerzitám. Situaci dále přirovnal k roku 1914 v Evropě.

„Tak jako v případě evropských velmocí v té době Spojené státy pod vedením administrativy, která chce prosadit svou dominanci nad Čínou, vede svět ke katastrofě," píše ekonom.

Za tento článek zveřejněný 11. prosince si profesor vysloužil ostrou kritiku. Mnozí ho obvinili z toho, že za něj dostal zaplaceno.

„Zaplatil vám za to Huawei? Pokud ano, nemyslíte si, že byste to měl oznámit?" napsal mu na Twitter expert z neziskové organizace Asia Society Isaac Stone Fish.

V listopadu minulého roku Sachs napsal předmluvu k dokumentu Digitální národ společnosti Huawei.

„Huawei je neuvěřitelná společnost a podle jakýchkoliv měřítek její vize sdílené digitální budoucnosti je silná, vzrušující a neobyčejně informovaná," chválil v něm společnost.

Po vlně kritiky si Sachs svůj účet na Twitteru zrušil. Naopak v Číně se jeho článek setkal s velkou podporou v tamních médiích. Kromě toho čínští experti poukazují na velmi polarizované názory, které dnes panují v USA.