Karla Šlechtová v komentáři, který na svých stránkách portál Parlamentní listy, shrnula nápad sousední země následovně: „Ze strany Německa je to trapná strategická chyba, která podporuje vše zlé, co si jeho sousedé mohou o Německu myslet. Je to netaktní, namyšlené a necitlivé."

Svou myšlenku rozvinula dále a připomněla i historické souvislosti. „Nápad německého ministerstva obrany oslovit české nebo polské úřady, aby umožnily nábor občanů těchto zemí pro německý Bundeswehr, je hloupý. Hloupý, až za uši tahá. A nejen proto, že se k němu hodí přirovnání k říši římské, jejíž první známkou rozpadu byl nábor Galů a Germánů do řad slavných legií…Je hloupý zejména proto, že otevírá legitimní prostor všem protiněmeckým, protievropským a obecně nenávistným komentářům," vyjádřila vlastní názor na situaci Šlechtová.

Zákonitost německého návrhu

Podle bývalé ministryně je nezbytné apelovat především na znění českých zákonů, podle nichž by byl podobný nápad Německa považován za trestný čin pro případné rekruty. Politička zmínila i konkrétní zákon a argumentovala následovně: „Česká republika pamatuje na angažmá v cizí armádě zákony. Podle paragrafu 321 trestního zákona č. 40/2009 Sb. je služba v ozbrojených silách cizího státu trestná odnětím svobody až na 5 let. Pokud se stane za ohrožení státu nebo za válečného stavu, jde o 10 let".

Šlechtová zmiňuje, že výjimku v dané záležitosti může udělit prezident republiky.

„Zákon též neplatí v případě, že dotyčný voják bojuje na straně státu, který zajišťuje společnou obranu při napadení ČR. Poslední podmínku Německo splňuje a nechme stranou úvahy, na čí straně by ten voják bojoval třeba při náhlém konfliktu o krušnohorské lithium, " pokračuje bývalá ministryně.

Nicméně podle političky Česko nemůže svým občanům zakazovat nájem do „polovojenských agentur" jakýchkoliv zemí, které vykonávají „špinavou práci za oficiální armádní sbory". Nehledě na to Šlechtová apeluje na skutečnost, že služba v armádě by měla být otázkou cti a projevem státnosti a sounáležitosti s národem své vlasti.

„Jenže služba v armádě není nájemný byznys, jakkoliv to tak někteří lidé možná vnímají. Vojáci vkládají do svého slibu vlastní život a přísahají, že jsou jej ochotni obětovat ve prospěch celku, ku prospěchu svého národa. To je silný vklad. A nelze s ním jen tak kupčit," zdůrazňuje Šlechtová.

Politické nástrahy a možná řešení

Na závěr svého komentáře politička varuje i před nástrahami aktuálního politického směru Spojených států. „Mají-li v Berlíně pocit, že by měli být vojensky silnější — zejména v době, kdy Donald Trump jasně sděluje, že za nás Amerika nebude tahat horké kaštany z písku věčně, je to pocit správný. Nemohou to ale řešit na úkor jakékoliv jiné spojenecké země, to je nejen diplomatické, ale i vojenské faux pas. Vojenská i diplomatická komunikační chyba," konstatuje bývalá ministryně obrany.

Jako možné řešení problému nájmu do armády politička navrhuje založení „společného evropského vojenského intervenčního sboru", kterému budou „rovnoprávně velet střídavě Němec, Polák, Holanďan, Belgičan nebo Čech". Podobná prohlášení již zazněla z úst prezidenta Francie Emmanuela Macrona.

Koncem prosince letošního roku agentura DPA oznámila, že německé ozbrojené síly uvažují o rekrutování do svých řad obrany občanů jiných zemí Evropské unie kvůli nedostatku kvalifikovaných vojáků. Událost vzbudila rozruch na české politické scéně. Komentář Šlechtové následoval po hodnocení návrhu z Německa generálem Pavlem a předsedou hnutí SPD Tomio Okamurou.