Rumunsko se stává na příštích šest měsíců předsedající zemí Rady EU a už se tomu nedá zabránit, píše německý deník. Nicméně kritika vlády v Bukurešti je stále hlasitější a ostřejší.

Samozřejmě, že když předseda Evropské komise zpochybňuje schopnost země převzít povinnosti předsedy, je to horší než facka — jde o tvrdý nelítostný zvedák (spodní úder v boxu, pozn. red.), podotýká německý novinář. Kritiku rumunské vlády ze strany Jeana-Claude Junckera však pokládá za naprosto spravedlivou. „Nynější vláda v Bukurešti se nedá označit ani za schopnou, ani za hodnou toho, aby během šesti měsíců předsedala EU — navíc, když se na tom už nedá nic změnit," tvrdí autor článku.

Jak zdůrazňuje deník, celá věc se netýká Rumunska jako takového, ani jeho občanů, ale výhradně dvou stran, které nyní tuto zemi řídí. Ty v průběhu dvou let názorně ukázaly, že je jejich hlavním cílem zachránit zkorumpované politiky před vězením. Největší úsilí se v této zemi přitom vynakládá na ničení právního státu — i přesto, že reforma soudního systému, která začala s přípravou Rumunska na vstup do EU v roce 2007, byla „skutečným úspěchem".

Z pohledu rumunské strany kritika z Bruselu naznačuje, že se s jejich zemí zachází jako s druhořadou členskou zemí EU. Současně v Rumunsku probíhají hromadné protestní akce proti politice nynější vlády. Mezi protestujícími jsou představitelé občanské společnosti, soudci a advokáti, parlamentní opozice a prezident země Klaus Iohannis. Především díky jeho odporu si vláda, která vznikla pod vlivem „postkomunistických sítí", dosud nedokázala v plné míře podřídit právní systém v zemi.

V posledních dvou letech se Bukurešť snažila chovat tak, aby svým jednáním příliš nedráždila Evropskou unii, píše německý deník. Na rozdíl od Polska a Maďarska se rumunská vláda velkým střetům s Bruselem vyhýbala.

Nyní, tedy v době, kdy se Rumunsko stává předsedou EU, už tak tomu nebude. „V tomto smyslu je to možná dokonce pro Rumunsko šance," uznává autor článku. Evropské unii ale předsednictví Bukurešti nepřipadá vhodné. A jak vysvětluje deník, není to spojeno jen s charakterem rumunské vlády. Otázka schopnosti Rumunska předsedat Evropě vznikla proto, že vláda této země a její prezident jsou takřka ve válečném stavu, píše Frankfurter Allgemeine. Takový stav podle deníku vytváří potenciál zcela nepředvídatelného rizika pro EU, spojeného s možným neřízeným brexitem.