Na úvod svého projevu Kubera zdůraznil, že Česká republika je plná úžasných lidí. Nicméně poznamenal, že Čechům chybí více pokory a úcty k práci druhých. Podle něj dnes panuje typicky přezíravý postoj k manuální práci. Ta bude podle něj nezbytná i v tzv. digitální éře.

Dále hovořil o vytrácející se slušnosti.

„Kouzelná slůvka jako dobrý den nebo děkuji skoro zmizela z našeho slovníku. Sociální sítě jsou plné zloby a nenávisti. Dokonce i štědrovečerní pohádka vyvolává vlnu nenávisti… Už jsme si skoro zvykli, že světoví i místní politici komunikují, nezaměňujte se slovem mluví, na sociálních sítích a jejich komunikace nebývá příliš vřelá," poznamenal.

Nicméně dále zdůraznil, že Češi nejsou horší než jiné národy. „To jen někteří se nám snaží namluvit, že korupce je u nás větší než jinde, aby si z boje proti korupci mohli udělat dobrý byznys," zmínil.

Vyjádřil se i proti opatrovnické funkci státu, který se o nás snaží starat od narození až do smrti, a mít nás proto pod kontrolou. Nicméně k vymáhání práva stát nemá sílu.

„Aby se stát o nás mohl dobře starat, musí nás mít pod kontrolou. Tu vykonává pomocí zákonů. Každá jednotlivá událost musí být vtělena do zákona, ale k vymáhání práva stát nemá sílu a nedovoluje mu to ani politická korektnost, která už dávno přesahuje všechny meze," prohlásil.

Dále varoval, že se občanský zákoník přestává dodržovat a lidé mohou přijít o svou svobodu.

„Jeden z nejdůležitějších paragrafů říká, že osobnost člověka je chráněna, každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Tento paragraf je soustavně porušován a svoboda nám pomalu protéká mezi prsty, aniž si to uvědomujeme," sdělil Kubera.

Nakonec prohlásil, že bychom se měli k ostatním chovat tak, jak bychom chtěli, aby se chovali k nám. Je nutné hledat to, co nás spojuje.

„Hledejme to, co nás spojuje, i když je to někdy těžké. Žijme podle hesla 'žít a nechat žít' a s vědomím, že slušnost není slabost," vyzval Kubera.