
V článku se srovnávají silné a slabé stránky T-34, M4 Sherman a britského tanku Cromwell.
Jednou z výhod západních tanků před T-34 byla velikost posádky pět proti čtyřem. Sovětský bojový stroj také měl nepohodlnou ergonomii a těsnou věž, tvrdí NI. Mimo to v Sovětském svazu na počátku války byly rozhlasové přijímače instalovány pouze na velitelské tanky, a proto sovětští tankisté nebyli schopni rychle reagovat na změny během boje, je uvedeno v článku.
M4 Sherman měl pověst tanku, který po zasažení mohl „vzplanout" kvůli zapálení munice, upozorňuje časopis. T-34 měl jiný problém, kvůli zvláštnosti pancéřovaní, poté, co byl tank zasažen bez proražení, v něm mohly vznikat praskliny, informuje NI.
Vyzbrojení tanků bylo také podobné. Na M4 Sherman a Cromwell byly namontovány kanóny o průměru 75 mm, a T-34 měl kanón 76 mm. Tyto zbraně byly účinné proti tankům Pz. III a Pz. IV, ale nemohly prorážet čelní pancíř Tigerů a Pantherů, uvádí The National Interest.
V souvislosti s tím se v roce 1944 objevily nové modely spojeneckých tanků, T-34-85 (SSSR), M4A3E8 (USA) a Sherman Firefly (Spojené království). Měly zbraně se zvýšeným průnikem, zatímco na sovětský tank se instaloval mocnější 85mm kanón a lépe pancéřovaná věž, ale jeho posádka byla zvětšena na pět lidí.
The National Interest zdůrazňuje, že T-34 byl levný a se jednoduše se vyráběl, a proto se SSSR vybavil „ohromujícím" množstvím T-34 (84 tisíc). Oproti tomu USA vyrobily 49 tisíc M4 Sherman a Spojené království pouze 6 tisíc Cromwellů.
Střední tanky spojenců měly docela podobné vyzbrojení, pancéřovaní a mobilitu, ale především mohly účinně provádět bojové mise, mohly být masově vyráběny v bezprecedentním měřítku, což plně umožnilo SSSR a USA využít vlastní mocný průmyslový potenciál a porazit nacistické Německo, uzavírá The National Interest.