
Dialog o vstupu Srbska do EU formálně pokračuje: 10. prosince bylo například v Bruselu zahájeno projednání nových kapitol asociační dohody: sedmnácté, o ekonomické a monetární politice, a osmnácté, o statistice. Avšak hlavní kámen úrazu na cestě eurointegrace Srbska je kapitola č. 31 pod titulkem Zahraniční politika, bezpečnostní a obranná politika. Cílem této kapitoly je uvedení zahraniční politiky kandidátské země do souladu se společným kurzem Evropské unie. Ale již 4 roky brání zásadní postoj Bělehradu, který odmítá připojení k protiruským sankcím a „požehnání" přijetí Kosova do mezinárodních organizací, aby se věc pohnula z mrtvého bodu.
Připomeneme, že se Srbsko nepřipojilo k žádné z devíti Bruselských deklarací, dotýkajících se přímo nebo nepřímo Moskvy, jež byly přijaty v prvním pololetí, a z 32 zahraničněpolitických dokumentů, které si vyžadovaly odsouhlasení postoje Bělehradu s kurzem EU, zamítlo Srbsko 18.
Generální tajemnice Evropského hnutí v Srbsku Suzana Gribjasicová okomentovala pro Sputnik nejednoduchou situaci kolem 31. kapitoly jednání.
Podle jejích slov je případ Srbska unikátní: „Ostatní kandidátské státy, které absolvovaly proceduru odsouhlasení všech těchto kapitol, tyto problémy neměly, jejich zahraniční politika byla odsouhlasena s bruselskou, poněvadž se všechny staly před vstupem do EU členy NATO. S ohledem na to, že Srbsko zůstalo vojensky neutrální, je tato otázka pro nás mnohem aktuálnější."
Připomněla, že od začátku ukrajinské krize v roce 2014 značně stoupl počet deklarací EU, které Srbsko neakceptuje. Poznamenala, že i když se některým zemím EU nepochybně nezamlouvá pokročilá vojensko-technická spolupráce Srbska s Ruskem, nejde jenom o neochotu Bělehradu připojit se k protiruským sankcím: „Priština se zároveň stále aktivněji snaží dosáhnout členství v co možná největším počtu mezinárodních organizací, zvlášť patřících do struktury OSN, kdežto Srbsko zahájilo aktivní diplomatickou práci s africkými, asijskými a latinskoamerickými státy (pozn. již 12 zemí z těchto regionů odvolalo své uznání nezávislosti Kosova, poslední byl Madagaskar, který změnil své rozhodnutí o Kosovu 5. prosince). Nepodpořili jsme tedy deklarace EU, jež jsou v rozporu se zájmy těchto zemí, protože potřebujeme jejich hlasy proti přijetí Prištiny do těch nebo jiných mezinárodních organizací."
Politoložka Elena Vukoičićová považuje návrh Lotyšska, Litvy, Estonska a Polska za další pokus o nátlak na Srbsko, aby ho přinutily ke změně vztahů s Ruskem.
„Co se týče Srbska a jeho vztahů s EU, kvůli tomu, co se dnes děje na světové aréně, dá se očekávat, že tento nátlak, jenž se netýká jenom přátelství s Ruskem, ale také dalších choulostivých otázek, bude pouze stoupat. Pro srbskou diplomacii a politickou elitu bude stále složitější a složitější balancování mezi Východem a Západem a zachování neutrality," je přesvědčena Vukoičićová.
Podle jejího mínění si Srbsko nemůže dovolit takový přepych jako ignorování požadavků Bruselu, s ohledem na skutečnost, že vstup do EU je po 20 posledních let jednou z oficiálních priorit politiky Bělehradu.
„Chcete-li se dostat do jistého klubu, musíte respektovat jeho pravidla, takže Srbsko bude mít stále menší prostor pro manévrování. Srbsko bude pociťovat mnohem větší nátlak než ostatní kandidáti na vstup do EU. A není naprosto jasné, kdy toto členství získáme, získáme-li ho vůbec," řekla na závěr Vukoičićová.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce