„Toto rozhodnutí Europarlamentu není nečekané. Severní proud 2 rozdělil evropské země na tři skupiny. První tvoří země, jež mají zájem na plynovodu, zúčastnily se jeho výstavby finančně. Druhou tvoří státy, kolem kterých je postaven plynovod, hlavně východní Evropa. Třetí skupina se skládá ze zemí, které vůbec nemají s projektem nic společného. Europarlament přijal v daném případě rezoluci, jež nemá přímou právní platnost, je to prostě vyslovení názoru," poznamenal expert.

Dodal, že Evropa jedná pod nátlakem Washingtonu, protože zvýšení dodávek ruského plynu zabrání USA v prodeji jejich zkapalněného plynu.

„Tlak Ameriky se projevuje a někdo z Evropanů může uposlechnout hlasu z Washingtonu, poněvadž nechce komplikovat vztahy. To vše ale bylo předem vypočítané a očekávané," řekl na závěr Topornin.

Evropský parlament se ve středu vyslovil pro zrušení projektu Severní proud 2. V textu rezoluce byl tento projekt označen za politický a ohrožující evropskou bezpečnost. V dokumentu se rovněž zdůrazňuje „klíčová úloha" Ukrajiny v zabezpečení Evropy energií.

Výstavba Severního proudu 2

Projekt Severní proud 2 předpokládá výstavbu plynovodu o kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Jeho délka bude činit přes 1 200 kilometrů.

Povolení na výstavbu vydalo Německo, Finsko a Švédsko. Očekává se souhlas Dánska.

Proti realizaci projektu vystoupila předtím Ukrajina kvůli domnělému nebezpečí, že přijde o příjem z tranzitu ruských nosičů energie do Evropy. USA také vyzvaly evropské země, aby se vzdaly nového plynovodu ve prospěch amerického zkapalněného zemního plynu. Lotyšsko, Litva a Polsko zase prohlásily, že projekt má politický cíl.

Moskva nejednou vyzvala k tomu, aby plynovod nebyl považován za nástroj vlivu.