„V žádném případě nenaznačujeme, že všichni abstinenti musí hned začít pít. Z druhé strany náš výzkum ukazuje, že vliv alkoholu na zdraví člověka nejde popsat jedním slovem," oznámil Ken Mukamal z Harvardské univerzity (USA).

V posledním desetiletí vědci zveřejňují několik desítek výzkumů, jehož autoři informovali o souvislosti mezi konzumací alkoholu a vývinem rakoviny. Z druhé strany zase vědci píší i o opaku. Podle nich lidé, kteří pijí malé dávky vína a piva, průměrně žijí déle než alkoholici i absolutní abstinenti.

Mukamal a jeho kolegové zjistili, že ve skutečnosti není všechno tak jednoznačné, pozorovali asi 21 tisíc Italů v průběhu sedmi let.

Vědce zajímalo to, jak různá specifika v jejich životě, včetně diety, zlozvyků, finančního zajištění a vzdělání, ovlivňují pravděpodobnost vzniku vážných problémů se srdcem a žilami.

Za celou dobu pozorování se účastníci tohoto projektu dostali do nemocnic téměř 13 000krát, což lékařům dovolilo odhalit souvislosti.

Nečekaně se ukázalo, že alkohol ne vždy napomáhal rozvoji nemocem krevního oběhu a různým forem rakoviny. Takové problémy měli pouze Italové, kteří denně vypili více než 48 gramů alkoholu — asi o 74 % častěji prožívali srdeční záchvaty, o 36 % častěji se u nich objevila rakovina.

Z druhé strany úplní abstinenti a lidé, kteří přestali pít, asi o 11 % a 19 % častěji vyhledávali lékaře z různých důvodů, a o 14 % a 48 % častěji měli problémy se srdcem a žilami než mírně pijící Italové.

Podobné neobvyklé vlastnosti malých dávek alkoholu podle Mukamula mluví o tom, že nelze jednoznačně říct, jestli alkohol zdraví člověka ovlivňuje pozitivně nebo ne. Jinými slovy je nutné každý aspekt jeho vlivu zkoumat zvlášť.