Ukázalo se, že občané většiny zemí nemají velké přání přijímat migranty. V průměru 45% dotázaných chtějí, aby jejich země buď přijímala méně migrantů, nebo je nepřijímala vůbec, zatímco 36% respondentů je spokojeno s nynější úrovní migrace, 14% je ochotno jich přijímat i více.

Co se týče Evropy, nejméně pohostinní vůči migrantům jsou Řekové: 82 % respondentů k nim má záporný vztah. Následují Maďarsko (72 %), Itálie (71 %), Německo (58 %) a Švédsko (52 %).

Země, které mají vůči migrantům nejzápornější postoj, patří mezi ty, které nejvíce ovlivnila krize z let 2015 a 2016, podotýká Dagens Nyheter.

Švédsko má přibližně průměrný ukazatel pro Evropu: 52 % respondentů má k migrantům záporný vztah, 14% kladný a 33% je spokojeno s nynějším stavem věcí.

Nejpřívětivější k migrantům je v Evropě Španělsko. Pouhých 30 % Španělů prohlásilo, že by chtěli přijímat méně migrantů, zatímco 28% by chtěli jich přijímat více.

Kromě toho se ukázalo, že migranty rádi přijmou také Britové (záporný postoj k nim má pouhých 37 % dotázaných), což je poněkud zvláštní s ohledem na to, jaké místo má toto téma v diskusích o brexitu. To samé se dá říci také o USA, kde prezident Trump a jeho stoupenci hájí tvrdší imigrační politiku. Pouhých 29 % Američanů chce, aby jejich země přijímala méně migrantů, zatímco 44% je spokojeno s nynější situací, 24 % by chtělo vidět méně přistěhovalců.

V Jižní Africe, Rusku a Izraeli by chtěly dvě třetiny respondentů snížit počet imigrantů nebo je vůbec nepřijímat, zatímco Brazilci a Australané k nim mají lepší vztah (37 % a 38 % záporných odpovědí).