Novináři se v úterý na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničních věcí NATO s ministry zahraničí Gruzie a Ukrajiny zeptali generálního tajemníka, zda aliance nebude odsuzovat silové potlačení protestních ve Francii právními pořádky, jak to NATO udělalo ve své době při Majdanu.

„Nevidím žádný důvod k porovnání těchto dvou situací. Bylo by naprosto nevhodné je porovnávat," odpověděl Stoltenberg.

Rozrušení nárůstem daně za pohonné hmoty od 1. ledna 2019, a také za ceny benzínu, začali Francouzi od 17. listopadu vycházet na protestní akce po celé zemi. Protestní hnutí se nazývá „žluté vesty" podle hlavního znaku řidičů, žlutých reflexních bund. Hlavním požadavkem „žlutých vest" je snížení cen benzínu.

Během nepokojů, které zasáhly francouzské hlavní město, bylo zadrženo více než 400 lidí. 133 lidí bylo během protestů zraněno, včetně 23 členů bezpečnostních sil. Kvůli protestům také zemřeli čtyři lidé.

Hlavní náměstí v Kyjevě, Náměstí nezávislosti, bylo obsazeno příznivci evropské integrace 21. listopadu 2013 bezprostředně po vyhlášení vlády Mykola Azarova o pozastavení podepsání dohody o přidružení s EU.

Později se Majdan stal epicentrem konfrontace mezi bezpečnostními silami a radikály.

Odpovědnost za smrt více než 100 lidí nové ukrajinské úřady uložily na svého politického oponenta, bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a zvláštní jednotku ministerstva vnitra Berkut. Janukovyč a zaměstnanci jednotky Berkut popírají jejich zapojení do vražd. Po převratu došlo ke zrušení zvláštní jednotky Berkut.