O projevu novináře informoval portál Parlamentní listy.cz

Podle slov Heydena se situace v německých médiích výrazně zhoršila po krymské krizi. Novinář se vyjádřil, že v německém tisku začínají převažovat antiruské postoje a vynořují se nová média, která se snaží tuto mezeru překlenout.

Dále dodává: „Velká německá média začínají v souvislosti s Krymem vstupovat do velké antiruské propagandy."

O posledních událostech v Kerčském průlivu se německá média podle Ulricha Heydena vyjadřují mnohem agresivnějším způsobem než vedení státu v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Důvodem podobné reakce je podle novináře poselství v titulku Frankfurter Allgemeine, který zní: „Teď musí být Severní proud 2 zastaven."

Podle novináře Severní proud 2 není poslední mediální záležitostí. „Akce se tedy musí opakovat, musí se čtenářům a posluchačům tyto věci naservírovat. To, že Putin je hrozný, však funguje jen v případě, že se nic neříká o Ukrajině," doplňuje německý novinář.

Ukrajinské fakty v německých médiích

Navíc Ulrich Heyden zdůraznil, že za poslední čtyři roky německá média nepíší o ukrajinském životě, zejména nezní informace o tom, že skoro ve dvaceti ukrajinských městech neteče horká voda. Dalším příkladem jsou informace o novinářích, kteří jsou podrobeni nejen represím, ale někteří skončili i ve vězení.

„Typické je, že případ novináře Ruslana Kocaby v německých médiích vůbec nezazněl. Ataky, o kterých je povědomí, vůbec na německé scéně nezazněly. Naproti tomu v Itálii se kritické informace objevily, a to nejen v televizi. Ovšem v Německu, v německé televizi, o příšernostech, které se děly na majdanu, ani o oděském masakru vůbec žádná zpráva není. V roce 2015 jsem sám udělal film o masakru v Oděse, který jsem na několika místech předvedl, ale veřejně se to ven vůbec nedostalo," uvedl k tomu Heyden.

Mimo jiné podle novináře značným omezením německých médii je skutečnost, že se zcela nemluví o Doněcké a Luhanské republice. „Další omezení svobody jsou v tom, že poslední tři roky německý korespondent nesmí dávat žádnou zprávu z Doněcké a Luhanské republiky. Proběhly tam demokratické volby, a v německé televizi byla po dlouhé době nějaká zpráva. Hovořilo se o tom, že to byly prý ilegální volby a že lidé mohli za účast ve volbách dostat nějaké potraviny, a proto prý šli volit," podotknul novinář.

K tomu také dodal, že v mediálním prostoru se neobjevila odpověď na to, proč by lidé v Doněcké a Luhanské republice neměli jít k volbám. Přece to byl hlavní cíl demokratů ze západní Evropy a z Německa, aby ve východní Evropě mohli lidé svobodně volit.

Nová média a německé sliby

Dobrou zprávou je, že se v Německu šíří alternativní platformy, zejména sociální sítě, které využívají profesionálové i veřejnost. „Je zajímavé, že zde probíhá ukrajinizace na sociálních sítích. Ukrajinští aktivisté vstupují do diskusí v tomto mediálním prostoru velmi brutálně. Podle nich každý, kdo o ukrajinském režimu mluví kriticky, je prý buď rusofil, nebo antisemita, nebo velkoněmecký nacionalista," dodává německý novinář, který je na několikadenní návštěvě v Česku.

Na závěr Ulrich Heyden zhodnotil geopolitickou situaci a výsledky oranžové revoluce na Ukrajině.

„Kdyby nebylo silné německé podpory, zřejmě by k žádnému převratu na Ukrajině nedošlo. Proč k tomu došlo? Němci slíbili Ukrajincům, že budou mít lepší život, bez oligarchů, že tam nebude korupce. Za tím prostí lidé šli. A teď nechává Německo Ukrajinu, aby se utopila ve studené vodě. Nemluvím o obyčejných německých občanech, ale o německých takzvaných elitách. Je smutné, že ukrajinští radikálové se dostávají stále více do popředí," řekl německý novinář Heyden.