Analýza Borise Schmida z univerzity v Oslu a jeho kolegů odhalila několik zvláštních věcí. Například se ukázalo, že do některých oblastí Francie a Katalánska rodové kmeny moru pronikly prakticky současně.

Ještě více vědce překvapilo, že bakterie, které v „černém" roce 1361 zabily tisíce Londýňanů, měly úplně stejnou skladbu mutací jako Yersinia pestis z Bolgaru a také mikroby z Dánska, které v tomtéž roce způsobily epidemii ve městě Bergen.

Tato „neuvěřitelná shoda" spolu s arabskými a ruskými kronikami z té doby přivedly vědce k jednoduché a zjevné odpovědi na otázku, odkud pochází tato epidemie a jak se rozšířila po celé Evropě.

Faktem je, že krátce před prvním vypuknutím „černé smrti" v letech 1330-1340 se otevřela první „průchozí" obchodní cesta spojující východní oblasti Zlaté hordy, bulharská a sousední ruská knížectví se západním krajem, Krymem.

Byla zde města Kafa a Sudak, největší obchodní místa janovských a benátských obchodníků. Otevření této cesty a vznik nových daňových úlev umožnily Hordě a ruským „podnikatelům" začít nakupovat kožešiny na Uralu a za Uralem a prodávat je západním zemím díky službám italských obchodních republik.

Podobné obchodní vztahy se objevily po několika desetiletích mezi Velikým Novgorodem a německým hanzovním odborovým svazem. Jejich spolupráce podle genetiků mohla vyvolat druhou vlnu „černé smrti", která otřásla severními zeměmi Evropy v roce 1360.