O tom, jak růst minimální mzdy bude mít dopad na pracovníky s nízkou kvalifikací a dokonce i na vysoce kvalifikované pracovníky, Sputnik hovořil s prorektorem Akademie práce a sociálních vztahů Aleksandrem Safonovem.

Jana Maláčová v úterý na Twitteru uvedla, že od ledna 2019 se minimální mzda zvýší o 1150 korun a dosáhne 13 350 korun za měsíc. Kromě toho vyjádřila plány zvýšit minimální mzdu do roku 2021 na 16000 korun. Ministryně financí Schillerová konstatuje nelogičnost takových opatření.

„Nevidím logiku v tom, aby několikátý rok po sobě rostla minimální mzda více než mzda průměrná," uvedla Schillerová pro Radiožurnál. Za rozumnější variantu považuje navýšení minimální mzdy o 1000 Kč, což odpovídá růstu průměrné mzdy v ekonomice.

Safonov, expert v otázkách práce a sociálních věcí, poznamenává, že takový spor mezi ministerstvem práce a ministerstvem financí o velikosti minimální mzdy není nový.

„Zvýšení minimální mzdy by mělo automaticky vést k určitému podílu nárůstu mezd vyšších kategorií. Celý mzdový fond tedy musí růst. Pro ministerstvo financí to však není výhodné, protože ministerstvo by mělo v tomto případě zajistit zvýšení vládních výdajů na mzdy ve veřejném sektoru," uvedl odborník a upřesnil, že tento sektor obsahuje lékařskou a vládní oblast, oblast kultury, školství, armádu a policii.

Ministerstvo financí se vždy snaží ušetřit peníze a ne je utratit, dodal.

Existuje však i další stránka této otázky, v níž je plat druhem nástroje, který nutí společnosti zvýšit úroveň hmotné podpory pro pracovníky s nízkou kvalifikací a neumožňuje situaci, kdy jsou jejich příjmy nižší než životní minimum. Protože jinak bude stát muset tento rozdíl kompenzovat dodatečným zdaněním zaměstnavatelů.

Safonov také poznamenal, že v situaci, kdy se zvýší minimální mzda, budou i ti, kdo získají, ale i ti, koho to poškodí.

„Mezi těmi, kdo získá, budou všichni podnikatelé, kteří pracují ve sféře služeb a výroby potravin a zboží, které je spotřebováváno na domácím trhu, protože spotřebitelská kapacita obyvatelstva roste," řekl expert. A mezi těmi, kdo bude poškozen, budou firmy, které mají neefektivní ekonomiku, tedy ty, jejichž podnikání je založeno na využívání technologií s velkými pracovními náklady."

Pokud jde o důsledky zvýšení minimální mzdy, Safonov poznamenal, že hlavní věcí je nedovolit situaci, kdy za špatnou organizaci práce a špatnou ekonomiku společnosti zaplatí stát a další podniky budou nést subvenční odpovědnost. Koneckonců, jestliže ekonomika společnosti počítá s platem pod úrovní životního minima, tak to někdo bude muset kompenzovat. A ukazuje se, že efektivní společnosti platí za neefektivní.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce