Magazín připomíná, že „vážná krize" v národní obraně USA souvisí především s tím, že Washington potřebuje na odpor takzvaným „pěti hlavním hrozbám," což jsou Rusko, Čína, Írán, KLDR a světový terorismus, větší počet vojáků, ten je ale dnes nejnižší od skončení 2. světové války.

Autor článku dál píše, že řada expertů z vlády a mimo ní nejednou poukázala na tento problém. Americké vojenské námořnictvo, například, prohlásilo, že strategie národní obrany vyžaduje 355 válečných lodí, kdežto má dnes 286. Vojenské letectvo potřebuje 386 letek, kterých dnes má jenom 312. Pozemní vojska mají zase za to, že potřebují 500 tisíc vojáků oproti nynějším 476 tisícům.

NI zdůrazňuje, že na početní stav armády a také její bojeschopnost a modernizaci mělo negativní dopad snížení rozpočtových výdajů na obranu. Zákon o kontrole rozpočtu schválený v roce 2011 měl za následek snížení výdajů na potřeby Pentagonu o 539 miliard dolarů. Ministr obrany James Mattis poukázal na tento problém a řekl, že reformování ozbrojených sil na potřebnou úroveň si vyžádá každoroční zvýšení výdajů na obranu o 3-5%. Výdaje ale dál klesaly, přičemž ještě předtím, než Donald Trump oznámil snížení rozpočtu Pentagonu ve finančním roce 2020 o 4,5%.

Ve článku se dál praví o nedostatečném počtu amerických vojáků v Evropě a Indicko-Tichomořském regionu, a také o absencí strategie čelení Rusku a Číně.

V USA již byla dříve zveřejněna zpráva zvláštní komise pro strategii národní obrany, jež byla sestavena podle usnesení Kongresu. Pravilo se v ní o snížení vojenské převahy USA na nebezpečnou úroveň, při které země riskuje utrpět porážku s velkými ztrátami v případě konfliktu s Ruskem nebo Čínou.