Podle jeho slov v podmínkách klesajícího kurzu juanu bude stále těžší splácet dolarový dluh. Pokud skutečně dojde k dluhové krizi, bude to světové neštěstí.

Předlužeností čínské ekonomiky je vedení ČLR znepokojeno už dávno. Úroveň soukromého dluhu se blíží k hladině 230 % HDP, což je velmi mnoho i pro rozvinuté země. Čínská vláda provádí politiku zaměřenou na snížení objemu dluhů v ekonomice. Nebankovní produkty pro správu majetku nejsou tak běžné. Společnosti a banky zjednodušují vydávání derivátů. Díky tomu hladina korporativního dluhu v tomto roce klesla o více než 5 procentních bodů. Praxe ukazuje, že objem dluhu sám o sobě není tak obrovským problémem, jestliže stát včas přijme příslušná opatření, umožňující se vyhnout přehřátí. S podobnými ukazateli žijí v USA, v Japonsku i ve Velké Británii.

Podle hlavního ekonoma japonské investiční banky však problém spočívá v tom, že podstatná část úvěrových prostředků je vedena v dolarech. Celkem se ve světě nakupilo dolarových dluhů ve výši 12 bilionů, z nichž 3 biliony připadají na Čínu. Došlo k tomu proto, že čínští investoři, obchodníci a makléři využívali rozdílu mezi sazbami Federálního rezervního systému USA (FED) a Čínské lidové banky. Půjčovali si levné dolary a potom je investovali do vysoce ziskových juanových aktiv a tím vydělávali na směsi. Schéma je jednoduché a skvěle funguje do té doby, dokud se nemění podmínky na domácím ani na zahraničním trhu. Nyní však přichází úplně jiná doba.

Sazba FED roste, ale úměrně zvyšovat sazbu se Čínská lidová banka neodvažuje. V podmínkách obchodních neshod mezi ČLR a USA by přílišné zvýšení sazby mohlo ještě více zpomalit podnikatelskou aktivitu a zvýšit tendenci zpomalení ekonomického růstu. Z druhé strany snižující se rozdíl mezi sazbami společně s oslabením čínské měny způsobuje, že splácení dolarových dluhů se stává pro čínské společnosti nákladnější. „Situace hrozí vážnými riziky. To, že Čína omezuje pohyb kapitálu, může pomoci zabránit rozsáhlému kolapsu," řekl Sputniku vědecký pracovník oddělení výzkumu mezinárodních trhů Výzkumného ústavu mezinárodně-ekonomické spolupráce Ministerstva obchodu ČLR Bai Ming.

„Není důležité, v čem je nominován korporativní dluh — v dolarech nebo v eurech. Celkově je tento problém řešitelný, protože si Čína zachovává kontrolu nad pohybem kapitálu. Ačkoliv vláda tomu samozřejmě věnuje velkou pozornost. Pečlivá kontrola přílivu i odlivu kapitálu, předcházení finančním rizikům — to je naším prvořadým úkolem. Je třeba pečlivě prověřovat mezinárodní úvěrovou činnost společností, provádět audit jejich úvěrů včetně kaucí, hodnotit efektivitu projektů, na něž byly vzaty úvěry, sledovat změny tržní konjunktury. Zvláště je třeba zdůraznit, že mezinárodní úvěry musí být zaměřeny na projekty v reálném sektoru a ne na spekulaci na trhu s nemovitostmi a v dalších oblastech. Je třeba zamezit spekulačním operacím, aby byly úvěry věnovány skutečně perspektivním projektům. V takovém případě je to oprávněné."

Teď to nejdůležitější — nedopustit další pokles čínské měny. Jak uvádí Kevin Lye z Daiwa Capital Markets, pro čínské společnosti je přijatelný kurz 6,20 — 7 juanů za dolar. Pokud juan klesne ještě níže, budou muset prodávat aktiva, což bude vytvářet další nátlak na čínskou měnu.