Letos ji podpořilo 67 zemí, proti hlasovalo 26, 82 států se hlasování zdrželo. Mezi těmi, kdo rezoluci podpořili, tvoří již tradičně většinu evropské země a USA.

Přitom v roce 2017 se prezídium krymského parlamentu obrátilo na Valné shromáždění s návrhem, aby jeho představitelé navštívili Krym a sami objektivně zhodnotili situaci s lidskými právy v tomto regionu.

V rezoluci, kterou navrhla Ukrajina, se znovu uvádí, že na Krymu je vidět zesílení nátlaku na obce náboženských menšin, mj. v podobě častých policejních zátahů, vyhrůžek na pronásledování přívrženců Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu, protestantských církví, mešit a muslimských náboženských škol, řeckých a římských katolíků a svědků Jehovových*, a odsuzuje se také bezdůvodné pronásledování desítek pokojných muslimů za jejich předpokládanou příslušnost k islámským organizacím.

Náměstek stálého zástupce RF v OSN Gennadij Kuzmin ze své strany účastníkům zasedání vysvětlil, že se autoři tvrdošíjně snaží vylíčit situaci na Krymu jakožto nějaký ozbrojený konflikt a užívají tak hrůzostrašných termínů, jako je anexe a okupace, odvolávají se na rezoluci Valného shromáždění z roku 1974 o definici agrese, apod.

„Soudě podle této terminologie svádí Ukrajina už čtyři roky nekompromisní válku s Ruskou federací. Trvá už stejně dlouho, jako 2. světová válka. Jenomže Rusko do této války nešlo. A sotva kdy půjde," dodal náměstek stálého zástupce.

Kuzmin dodal, že dnes jsou Republika Krym a město Sevastopol ruské regiony, které se energicky rozvíjejí a vedou mírový tvůrčí život. A není třeba tomu překážet.

„Ruská federace zaručuje dodržování a ochranu lidských práv a svobod na celém jejím území včetně Krymu. Stát zajistí celistvost a nedotknutelnost svého území," řekl v závěru náměstek stálého zástupce RF.

*Extremistická organizace zakázaná v Rusku.