
Pro bylo celkem 130 stran, proti jen dvě — USA a Ukrajina. Celkem 51 stran se zdrželo hlasování.
Tato rezoluce se přijímá každý rok, a to již od roku 2005. Spojené státy a Ukrajina však poslední dobou několikrát hlasovaly proti.
K autorům daného návrhu se řadí země jako Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bělorusko, Benin, Bolívie, Burkina Faso, Burundi, Venezuela, Vietnam, Guyana, Guinea, Zimbabwe, Kazachstán, Čína, Kongo, Severní Korea, Pobřeží slonoviny, Kuba, Laos, Mali, Myanmar, Niger, Nigérie, Nikaragua, Pákistán, Rusko, Sýrie, Súdán, Tádžikistán, Togo, Uganda, Uzbekistán, Středoafrická republika, Eritrea, Etiopie, Jihoafrická republika a Jižní Súdán.
Ve svém projevu zástupkyně Spojených států uvedla, že „nacismus je náš nejhorší nepřítel" a že američtí vojáci prolévali svou krev v boji proti němu v cizí zemi. Zároveň vyzvala ostatní země, aby hlasovaly proti, jelikož Spojené státy považují návrh této revoluce za politickou kontroverzi. Americká diplomatka dále uvedla, že rezoluce předpokládá trest za svobodu projevu.
Zástupce Kyrgyzstánu, který na setkání vystoupil a prezentoval v dané věci i názor Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Tádžikistánu, uvedl, že návrh má plnou podporu těchto států.
Boj s oslavováním nacismu
Zástupce ředitele pro humanitární spolupráci ruského ministerstva zahraničí Grigorij Lukjancev vysvětlil, že tento dokument nepojednává o ozvěnách minulosti, ale o současných projevech rasismu, které se staly jakousi výzvou pro celé mezinárodní společenství.
Diplomat poznamenal, že v současné době dochází v mnoha částech světa k oživení hnutí, skupin a stran, které odkazují na svobodu projevu, ale podporují rasistické a extremistické myšlenky.
Zástupce ministerstva zahraničí zdůraznil, že oslavování nacismu vedlo k tomu, že v Evropě vznikla generace, která neznala pravdu o té nejhorší válce v dějinách.