Vědecký článek, pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie a Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR, byl zveřejněn v časopise Nature Communications.

Podle portálu se tyto nanodiamanty využívají v diagnostice a nanomedicíně a připravují se synteticky z grafitu za vysokých tlaků a teplot. Ovšem čistý nanodiamant není pro tyto účely využitelný. Právě proto se nejprve musí poškodit jeho krystalová mřížka, aby v ní vznikly zvláštní poruchy, které pak umožní optické čtení.

Dané poškození se nejčastěji vytvářelo maloefektivní metodou — ozařováním nanodiamantu rychlými ionty v částicových urychlovačích. Tým českých vědců ale vyvinul nový způsob ozáření v jaderném reaktoru, při němž atomy boru v neutronovém záření štěpí na lehké a rychle letící ionty helia a lithia.

Tento typ ozáření má vysokou hustotu a velkou kapacitu. Proto, jak uvádí portál, je možné levněji a najednou připravit desítky gramů vzácného nanomateriálu, a to téměř tisíckrát více než by se připravilo ozařováním v urychlovačích. Tato nově objevená metoda však není úspěšná pouze pokud jde o tvorbu poruch v mřížce nanodiamantu, ale funguje i v případě karbidu křemíku. Podle vědců by tak tato metoda mohla sloužit univerzálně a ve velkém měřítku.