Reliktový obrázek zobrazuje obličej mladého člověka bez vousů, s krátkými kudrnatými vlasy, velkýma očima a dlouhým nosem. Portrét byl součástí velké scény, protože vedle byl namalovaný jiný obličej se svatozáří. Výjev byl namalován nad křížovou kupolí. Jelikož takové umístění je charakteristické pro výjevy kříšení Krista, archeologové došli k závěru, že jde o jeho portrét.

Tuto verzi potvrzuje i to, že scény kříšení jsou často využity v raně křesťanském umění a byzantském umění. Umělci té doby tradičně malovali postavu Jana Křtitele mnohem větší než Krista.

Podle vědců byla podobná ikonografie Ježíše Krista velmi rozšířena v Egyptu a Levante (území Sýrie a Palestiny), zmizela však z umění pozdní Byzantské říše. Je známo, že na začátku 6. století našeho letopočtu náboženští autoři polemizovali ohledně podoby Ježíše. Portrét na stěně kostela pravděpodobně patří k této době.