Ve své práci vědci vycházeli z vykopávek, které se provádějí na dně Indického oceánu. Protoindická čili harrapská kultura je jednou ze tří nejstarších civilizací vedle egyptské a šumerské. Vznikla asi před 5 tisíci lety na hranici současné Indie a Pákistánu.

Její zánik připadá na 1900. léta před n. l. Vědci původně předpokládali, že to bylo spojeno se změnou podnebí, které se kvůli oslabení monzunů stalo chladnějším a sušším. Další výzkumy ale ukázaly, že sucho bývalo na Hindustánu i dříve, nebránilo ale rozkvětu civilizace.

Klimatolog Liviu Giosan z Oceánografického ústavu ve Woods Hole v USA se spolu se svými kolegy rozhodl udělat za debatami tečku a provedl vykopávky. Na dně Indického oceánu zkoumal sedimentární horniny a lastury planktonu a měkkýšů, jejichž chemické složení může svědčit o změnách zemského klimatu v průběhu tisíciletí.

Tyto údaje a zbytky DNA planktonů pomohly zjistit, kolik sladké vody se dostávalo do pobřežních vod oceánu a jak se měnila úroveň srážek v zimě a v létě.

Vyšlo najevo, že harrapská kultura zmizela nikoli kvůli suchu, nýbrž kvůli změně charakteru srážek — zimní monzuny byly vydatnější a v létě bylo dešťů méně, právě to udělalo okolí řeky Indu nevhodným pro život.