Díky své ruské sibiřské zálibě si Carmen, povoláním antropoložka, geografka a etnografka, založila soukromé muzeum (ETNOMUSEO en Las Ventas con Peña Aguilera), které se stalo místní památkou. Takže 30 km za Toledem vznikla skutečná ruská vesnice. Na kopci se objevily kulaté stany připomínající bydliště sibiřských kočovníků, vedle je ruská parní lázeň a poustevna.

Paní Arnau Muro bydlí ve vesničce Polán a od ostatních důchodců se liší tím, že je dávno a vášnivě zamilovaná do Sibiře. V dětství si přečetla knihu o tomto ruském kraji a od té doby měla jasno o svém budoucím povolání. Za účelem cestování se naučila ruský jazyk nejprve na kurzech v Moskvě a následně pokračovala ve studiu ve Španělsku.

„Byla jsem na Sibiři tolikrát, že jí považuji za svůj druhý domov. Znám Evenky, Burjaty, Kazachy a Jakuty natolik, že se sama cítím jednou z nich," poznamenává rodačka ze Španělska.

Už jsem skoro velvyslanec Sibiře ve Španělsku

Carmen procestovala Chakasii, Burjatsko, Gornuju Šoriju, plula po řece Leně a za polárním kruhem. Cestovala přes Sachu v zimě a osobně má vyzkoušenou teplotu 30 stupňů pod nulou. Mimo jiné paní Arnau Muro vystupovala s přednáškami na univerzitách Novosibirsku, Irkutsku, Tomsku a má vazby na etnografická muzea v mnoha městech po celém Rusku.

Sama o sobě říká: „Už jsem skoro velvyslanec Sibiře ve Španělsku, samozřejmě neoficiální, ale nikoliv neskutečným."
Co se týče názorů Španělů na její cesty do Sibiře, často této o této destinaci její krajani říkají „divoká". Smělá paní s tím ovšem nesouhlasí.

„Divoká je špatné slovo, lepší je říct opravdová, přírodní, nedotknutá rukou člověka," prozrazuje přesnější popis Sibiře Španělka.  Navíc ze svých cest dovezla takové množství věcí, že bylo potřeba nalézt speciální uložiště. Tak se v roce 2004 Carmen rozhodla koupit pozemek 20 kilometrů od svého domu a založit tam sibiřskou vesnici. Tak si založila soukromé etnologické muzeum národů Sibiře a střední Asie ve Španělsku.

Žonglující Burjati a dvě sekyry

První jurta — osmiboká dřevěná — byl postaven Burjaty, kteří se nastěhovali do Madridu. Carmen je dovezla do Toleda, zaplatila jim cestu, ubytováním a jídlo. Také vybudovali parní lázeň za pomocí dvou sekyr. V muzeu pod širým nebem je také jarmarečný stánek ze dřeva, kazašská nomádská jurta, altajsko-mongolské obydlí. Každý den je navštěvují desítky turistů.

„Většina Španělů ztotožňuje Sibiř se třemi pojmy — medvěd, mráz, vodka. Chci je přesvědčit, že je to příliš přehnané, omezené a stereotypní. Doufám, že odhalím charakter lidí, jejich mentalitu," říká Carmen.

Carmen Arnau Muro je největším evropským etnografem Sibiře mezi těmi, kteří žijí mimo Rusko. Publikovala čtyři knihy věnované tomuto regionu, dalších šest má napsáno. Čas od času organizuje koncerty folklorních skupin sibiřských národů ve Španělsku a není divem, že své kulatiny hodlá oslavit cestou do své oblíbené severní destinace.