
Quenelle nazval Severní proud 2, který má podle plánu spojit Rusko s Německem přes Baltské moře, plynovodem svárů. USA hrozí, že uvalí na klíčový pro Moskvu projekt, sankce. Evropská unie, která je pohlcená rozkolem, pokládá projekt za neprioritní. Paříž mlčí a Berlín se hají, píše Quenelle. Ale podle stavitelů plynovodu to nijak neovlivňuje jejich každodenní práci. Gazprom v létě začal pokládat první části potrubí plynovodu, který bude mít délku 1 230 kilometrů.
Quenelle zdůrazňuje, že velká část příjmů Gazpromu jde právě od dodávek na západ. Letos zase překoná rekord v objemu dodávek s dohodou na 205 miliard kubických metrů. Tak Rusko zabezpečí 35 % spotřeby plynu v Evropské unii. Nový plynovod dovolí zvětšit tyto čísla a uspokojit rostoucí poptávku.
Ale na západě podle novináře růst moci Gazpromu vyvolává nespokojenost. Poradce amerického prezidenta John Bolton je pohoršen, že prý je podle jeho názoru Evropa stále více závislá na ruských energetických zásobách. V Baltských zemích je všech 80 % dodávek z Ruska, a to znepokojuje Brusel, protože to porušuje princip konkurence.
Quenelle také uvádí, že politologové zdůrazňují, že údajně Moskva, Berlín a Washington mohou mít nějakou tajemnou dohodu. Například USA vylučují Severní proud 2 ze sankčního seznamu, a Rusko výměnou změkčuje svou pozici ohledně protiíránských sankcí. Může být i další kompromis ze strany Ruska, souhlas k růstu importu zkapalněného plynu z USA do Evropy.
Před měsícem Polsko podepsalo dvě smlouvy s americkou společností na nákup 2 milionů tun plynu. Quenelle se domnívá, že je to ještě jeden krok k nezávislosti od Ruska a jeho plynu, který je lacinější, ale jehož cena je závislá na politických zájmech Gazpromu.
Jak uvádí novinář, Gazprom chce ukázat Ukrajině, že díky novým plynovodům se bez ní může obejít. Kromě toho jsou na rok 2019 naplánovaná jednání Moskvy s Kyjevem ohledně tranzitní dohody. Ztráta tranzitních peněz přinese Ukrajině velké finanční problémy. Quenelle je si jistý, že v Bruselu to chápoutak: Ať Kyjev bere peníze od Moskvy, než je bude žádat u EU.
Proto německá kancléřka Angela Merkelová očekává od ruského prezidenta Vladimira Putina nějaké záruky vůči Ukrajině, ale Putin trvá na tom, že se tranzit přes ukrajinské území prodlouží, pokud bude rentabilní.
„Potrubím Baltských zemí Gazprom bude dodávat ruský plyn. Ale díky turkmenskému plynu se zachrání tranzit přes Ukrajinu. A všichni vyhrají!" cituje Les Echos zdroj, který je blízký k jednáním. Podle jeho názoru v tom spočívá kompromis, který může řešit rozpory a změkčit situaci kolem Severního proudu 2.