Coles podotýká, že ve Velké Británii se považuje Rusko za nepřítele už od začátku 20. století, a britští historici označují toto období za první studenou válku. V té době zápasily země o strategické zdroje a obchodní cesty, a s nástupem k moci bolševiků začalo Rusko představovat také ideologickou hrozbu.

Po demisi prezidenta Borise Jelcina začalo Rusko postupovat směrem „hospodářského nacionalismu", trhy přestaly být volné, a americké korporace musely platit nově zavedená cla, podotýká expert. Právě toto se stalo reálnou hrozbou, veřejnosti ale nelze říkat, že „Západ nenávidí Rusko, protože nedělá to, co mu říkají". Reálný cíl politiky vůči Moskvě spočívá v zachování ekonomické hegemonie USA a kultury „volného trhu", kdežto pokud jde o jejich zájmy, zůstanou Spojené státy i nadále ochranáři.

„Ať už tvrdí západní média cokoli, nepředstavují Rusko a Čína žádnou vojenskou hrozbu, prostě se jen Západu nelíbí ‚hospodářský nacionalismus‘ a rozvoj těchto zemí," zdůrazňuje Coles.