„Současně máme k dispozici stále více a více údajů, že existuje poměrně jasná souvislost mezi nadměrným osvětlením, především ve velkých městech, a rizikem vývoje některých nemocí, především se jedná o kardiovaskulární a onkologická onemocnění," říká ředitel Centra medicíny spánku na Lomonosovské státní univerzitě, kardiolog, somnolog, kandidát lékařských věd Alexander Kalinkin.

Kardiolog vysvětlil, že světlo je hlavním regulátorem produkce melatoninu, neboli hormonu, který dává signál každé buňce v těle, že je noc. Každá buňka podle odborníka má vlastní hodiny, které pracují podle svého vlastního číselníku, tj. cyklus některých procesů se liší od 24hodinového cyklu, melatonin dává příkaz k regulaci tohoto cyklu.

„Když spíme, mění se nejen chod funkčních systémů — kardiovaskulární, respirační a tak dále, ale také se změní aktivita genomu a činnost některých genů. Proto pokud máme nadměrné světlo a večer využíváme jasné osvětlení, počítače nebo chytré telefony, posouvá to fázi produkce melatoninu do pozdějších hodin, resp. způsobuje problémy se spánkem," řekl Kalinkin.

Probuďte se po východu slunce

Na druhou stranu hlavní vědecký pracovník Ústavu problémů ekologie a evoluce, doktor biologických věd Vladimír Kovalzon uvedl, že mnohé studie ukazují, že jakmile lidé vstávají za tmy, je pravděpodobné, že přijdou problémy s imunitou a deprese.

„Problém spočívá v tom, že žijeme v takovém časovém režimu, kdy již před východem slunce jdou školáci do školy a mnozí dělníci do práce. My jsme uspořádáni tak, že musíme vstát po východu slunce, aby svítilo, protože sluneční světlo znovu nastartuje naše biologické hodiny," řekl Kovalzon.

Akademik vysvětlil, že elektrické světlo je velmi odlišné od sluneční energie a nemá schopnost restartovat biologické hodiny.

„Biologické hodiny jsou nastaveny pro většinu lidí ne na 24 hodin, ale na 25 hodin. A každé ráno potřebujeme posunout hodinové ručičky o hodinu, abychom se dostali do rytmu. Jakmile roztáhneme záclony, jasné sluneční záření restartuje naše biologické hodiny a pak se dostaneme do normálního času," řekl Kovalzon.

Noční práce hrozí rakovinou

Noční práce je podle odborníků ještě nebezpečnější. Podle Michaila Poluektova, vedoucího oddělení spánkové medicíny na 1. moskevské státní lékařské univerzitě Sečenova, náhrada spánku jakýmikoliv druhem bdělostí je v rozporu s prací vnitřních hodin lidského těla.

„Bez ohledu na to, zda chceme nebo nechceme spát, buňky našeho těla v temnotě přepínají do nočního režimu, to je řízeno genetickým mechanismem, který je uvnitř každé buňky. Bez ohledu na to, jak tvrdě se snažíme změnit naše obvyklé biorytmy naším chováním," řekl Poluektov.

Pokud člověk pracuje v noci a spí během dne, vzniká v těle nesoulad, který se nazývá desynchronóza, vysvětlil expert. Podle něj Světová zdravotnická organizace uznala, že práce na směny je potenciální rakovinotvorná aktivita, který zvyšuje riziko vzniku některých nádorových onemocnění.

„Konkrétně v případě nádorů prsu se ukázalo, že vznikají u žen, které pracují na noční směny. Jde o zdravotní sestry a letušky. Rizika mezi zdravotními sestrami se zvyšují o 40 % a o 70 % u letušek," uvedl Poluektov.

Nejlepší čas a délka spánku

Podle odborníků je nejlepší doba pro usnutí určena zesílením odpovídajících biorytmů. Mezi 21h a 22h začíná sekrece hormonu melatonin, po 22h, kdy je její hladina dostatečně vysoká, vznikají nejlepší podmínky pro usnutí.

Obecné doporučení vědců týkající se trvání spánku je 7 až 9 hodin denně, ale 6 a 10 hodin je také dostačující. Poluektov poznamenal, že lidé, kteří během týdne nemohou dostatečně spát, si to mohou vykompenzovat o víkendech.

„Spouští se tím mechanismus nespavosti, protože čím později člověk vstává o víkendu, tím méně spánku má ve večerních hodinách. Proto je pak pro člověka těžké usnout ve svém obvyklém čase, probouzí se pozdě, zůstane bdělý delší dobu a usíná v pozdějších hodinách," upřesnil Kalinkin.