Zvážila ale česká vláda důsledky svého pravděpodobného bojkotu globálního paktu OSN o migraci? Právě o tom si Sputnik pohovořil s bývalým ministrem zahraničních věcí České republiky (1998-2002) a bývalým předsedou Valného shromáždění OSN (2002-2003) Janem Kavanem:

Předpokládám, že vláda si je důsledků vědoma. Také předpokládám, že ministr zahraničí vládě analýzu možných důsledků předložil. Jistě si tak je vědoma toho, že V4 nebude mít shodné stanovisko. Ale nezůstane v tom sama. Já to vnímám tak, že jde o záložní pakt. Nakonec i Slovensko, jako náš partner ve V4, které k migraci zaujímá podobné stanovisko jako česká vláda, se tak k paktu připojí. Předpokládám, že pan Lajčák, který se ve formulaci toho paktu účastnil jako předseda Valného shromáždění OSN, to slovenské vládě vysvětlil možná ještě pečlivěji, než to zná česká vláda. Pokud jde o důsledky, tak se domnívám, že to nějaké velké důsledky mít nebude. Myslím si, že je ten pakt významný a snaží se najít odpověď na závažné otázky migrace. Na druhé straně si ale myslím, že téma migrace je v České republice používáno v politickém boji.

Přes 90 % států OSN je pro globální pakt o migraci a chtělo by se k němu připojit. Pokud Česká republika pakt nepodepíše, co bude dále? Dostane se Praha na mezinárodní scéně do jakési izolace?

V této otázce ano. Je jasné, že naprostá většina zemí to podepíše nebo už to vlastně podepsala. V této otázce budeme v izolaci. Ale v podobných otázkách to není ani poprvé, ani naposledy. Je to škoda, ale myslím si, že se nedá nic dělat. Je to postoj většiny ministrů. Neslyšel jsem, že by tam někdo měl jiný názor. Nevidím žádnou možnost, že by se toto rozhodnutí vlády dalo zvrátit.

Pakt odmítly schválit USA, Maďarsko, Rakousko a možná to bude i Polsko. Logická otázka — je v České republice stejná situace s množstvím migrantů jako třeba v Maďarsku nebo Rakousku?

Není. Pokud jde o migranty, tak naprostá většina migrantů nemá zájem žádat o azyl v České republice. Jsou to jednotlivci, kteří se sem dostanou a o ten azyl požádají. My v tomto smyslu nejsme srovnatelní vlastně s žádnou z těch zemí, které se s migrací potýkají. A to od Německa, Švédska až například po Maďarsko či Rakousko. Tady je to spíše téma pro politiky. My nikdy nebudeme cílovou zemí nějakého většího počtu migrantů. Tady jde spíše o virtuální realitu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v tiskovém prohlášení uvedl, že při vyjednávání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady. OSN má v současné době 193 států. Je podle vás možné vzít v úvahu připomínky všech?

O to se odborníci OSN určitě snaží. Já si z doby, kdy jsem tam pracoval, pamatuji, že se velmoci snaží vzít v potaz připomínky i těch menších států, protože v OSN jde vždy o snahu získat podporu všech. Tak ten systém funguje. Není to však možné. Ale určitě tam byl pokus všechny ty připomínky zapracovat. Někdy se to nepodaří, což je škoda. Ale pokud ty připomínky šly proti duchu té či oné rezoluce, tak to zřejmě prostě zapracovat nejde. Ale jistě tam ten pokus byl. V tomhle konkrétním případě se OSN snaží zapracovat všechny připomínky.

Co by podle České republiky určitě mělo v tomto paktu být?

Česká vláda má největší obavu z toho, že ten pakt jasně nerozlišuje legální a nelegální migraci. Některé formulace poněkud svírají. Česká vláda by asi ocenila, kdyby tam byla přesnější definice tohoto rozdílu. Aby tedy bylo zcela jasné, kdo je nelegální migrant, protože tito lidé požádají o azyl čistě z ekonomických důvodů. Tak aby bylo možné je zcela legitimně odmítat.

V České republice se lidé bojí, že tento pakt umožní jakémukoliv člověku, aby migroval do jakékoliv země po celém světě, podle svého výběru. Tento dokument je ale konec konců považován za právně nezávazný…

Ten dokument je právně nezávazný. Naprostá většina dokumentů Valného shromáždění OSN jsou doporučeními. Nejsou právně závazné. A tento dokument právně závazný také není. Právě proto říkám, že z toho žádné závažné důsledky pro Českou republiku nebudou, pokud pakt odmítne.

Připomeňme si, že Rusko má také své vlastní obavy. Tento dokument je totiž zaměřen na liberalizaci migrace — vyhýbání se trestu při překračování hranic nelegálními přistěhovalci, jejich nezadržení, neumístění do vazby, privilegované postavení migrantů ve společnosti…

To je pravda. Ale nedomnívám se, že by tento dokument otevíral možnost nějaké masové migrace do Evropy nebo do Ruska. Ale bylo již načase nějaká závažná pravidla přijmout a reagovat na skutečnost, že lidé utíkají jak před válkou a diskriminací, tak, pokud jde o Afriku, například i před bídou, hladem a špatnými životními podmínkami. Na druhé straně chápu obavu těch politiků, včetně české vlády, kteří říkají, že bychom neměli vnímat migraci jako lidské právo. Protože potom by každý, kdo není spokojený se svými životními podmínkami, a takových je především v těch rozvojových zemích hodně, měl právo přijít do bohatší Evropy a zahltit ji. Tomu bychom měli zabránit. Ale nemyslím si, že tento pakt, jelikož není právně závazný, takovou migrační vlnu umožňuje. Ale chápu, že by z toho mohla být obava a že je potřeba promyslet jak legislativní pravidla, tak i vojenskou ochranu hranic před nelegálními migranty. Nesouhlasím s nelegální migrací, ale nemyslím si, že by tento dokument otevíral brány pro miliony nelegálních migrantů. Nelegální migrace je špatná, ale legální migrace by měla mít svá pravidla.

Vy sám jste pro nebo proti, aby se Česká republika k tomuto paktu o migraci připojila?

Já osobně nevidím důvod, proč bychom ten pakt nemohli podepsat.

Názor autoru se nemusí shodovat s názorem redakce