Taková různá těžba

Mezi trhy se surovinami je ropný trh největší, má roční objem téměř 500 miliard dolarů. K legálnímu prodeji je třeba přidat i stínový — 133 miliard.

To je mimochodem více než tržní kapitalizace ropného obra British Petroleum (111 miliard dolarů) nebo celá ekonomika takového ropného státu, jako je Kuvajt (110 miliard).

Černý trh s ropou kopíruje strukturu oficiálního ropného průmyslu: těžba, doprava, zpracování, prodej. Existují však svá specifika.

Za prvé v těžbě. V legální výrobě je na prvních místech Saúdská Arábie, USA a Rusko, ve stínové — Mexiko, Nigérie a Irák.

Těžba zde znamená něco úplně jiného. V oficiálním průmyslu jsou to vrty a čerpání ropy z naleziště. Ve stínové — například v Mexiku — především „dojení" ropovodů pomocí nelegálního odbočování.

Při dnešní ceně černého zlata jeden zářez umožní během deseti minut vytáhnout z potrubí palivo za 100 tisíc dolarů. Zisk je dokonce vyšší než z prodeje drog.

Následkem toho pouze na úseku potrubí mezi městy Ciudad Madero a Cadereyta bylo během posledních pěti let tímto způsobem odcizeno kolem 2,7 milionů barelů ropy v celkové hodnotě téměř 300 milionů dolarů.

Celkově prostřednictvím nelegálně zabudovaných odtokových ventilů odtéká denně přibližně 23 500 barelů v hodnotě téměř 1,5 milionu dolarů.

K zabudování ventilů do funkčního potrubí, které se nachází pod vysokým tlakem, jsou zapotřebí vysoce kvalifikovaní specialisté a drahé zařízení. Proto hrají hlavní roli v tomto byznysu mexické drogové kartely.

Mimochodem nejsou to pouze odtokové ventily. Dalším rozšířeným způsobem stínové těžby ropy v Mexiku je přepadávání palivových vozů. V mexickém státě Tabaso je evidováno průměrně deset takových přepadení měsíčně.

Auta se přitom často převrátí, což vede k rozlití ropy a k požárům a dokonce ke smrti lidí. To se stalo v březnu 2016: autocisterna se převrátila, místní lidé se k ní vrhli s kanystry, aby nabrali rozlité palivo. Náhodná jiskra, plamen a zahynulo více než 20 lidí včetně dětí.

To je Afrika

Jelikož v nigerijských ropných oblastech aktivně působí separatisté, celá odvětvová infrastruktura od vrtných věží až po ropovody a ropné sklady je pravidelně přepadávána ozbrojenci.

Nigerijští „černí naftaři" také provádějí nelegální vrty do ropovodů. Na rozdíl od mexických drogových kartelů si však nemohou dovolit kvalifikované odborníky a drahé zařízení. Pracují jednodušeji, ale stejně efektivně.

Většinou podplácejí provozovatele ropovodu, který pozastaví proud ropy v potrubí na dobu potřebnou k nelegálnímu odčerpání.

Existuje dokonce standardní tarif za takovou službu — šest tisíc dolarů, což je polovina ročního příjmu průměrného Nigerijce.

Někdy „naftaři" prostě vyhodí potrubí do povětří. Proud se zastaví a je možné bez problémů nainstalovat do potrubí odtokový kohoutek někde dále od místa výbuchu.

Podle hodnocení Nigerijské národní ropné společnosti pouze z ropovodu mezi městy Lagos a Ilorin je ročně odcizována ropa hodnotě více než 300 milionů dolarů.

Zatímco drogové kartely přepadávají ropné cisterny, nigerijští „naftaři" provádějí banální pirátství, přepadají tankery v Guinejském zálivu.

Posádku většinou uvězní v nákladovém prostoru a ropu překládají na malé lodě, na nichž dopraví palivo do sousedních zemí.

Podle hodnocení odborníků z Atlantické rady 80 % potřeby paliva státu Benin je dnes pokryta díky ropě ukradené „černými naftaři" v sousední Nigérii.

Informovaní lidé tvrdí, že armáda těchto malých lodí je vlastněna vysokými představiteli Nigerijské národní bezpečnostní služby. Ti velí pirátům a organizují přepadání tankerů v Guinejském zálivu.

Iráčtí Kurdové, kteří těží ropu bez vědomí Bagdádu na své půdě tradičními způsoby a pašují ji do Turecka, vypadají ve srovnání se svými mexickými a nigerijskými kolegy ve stínovém ropném průmyslu jako nudní tradicionalisté a občané prakticky dodržující zákon. Ačkoliv jsou na třetím místě ve světě v objemu nelegálních operací s černým zlatem.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce