Vědci předpokládali, že zapamatování si materiálu ovlivňuje rychlost a „čistota řeči". Pro otestování této hypotézy vědci využili 60 lidí, kteří umí anglicky (polovina z nich byli nositelé jazyka). Účastníkům testu bylo dvěma způsoby přečteno 72 vět (šest bloků po 12 větách) — pomalým tempem s jasnou výslovností a hovorovým jazykem v rychlejším tempu. Následně testovaní museli předvést, co si zapamatovali.

Experiment ukázal, že cizinci i nositelé jazyka si lépe pamatovali obsah vět, které byly vyřčeny foneticky „čistě" a pomalu. Vědci to vysvětlili tak, že pokud člověk mluví příliš rychle a nejasně artikuluje, musí posluchač ztrácet více „intelektuálních zdrojů", aby rozluštil vyřčené. Z čehož vyplývá, že čím více mozek ztrácí sil na porozumění, tím méně zdrojů zbývá na zapamatování materiálu.