Hlavně nepropadejte panice

Ve středu 31. října startovala cesta prvního českého stopujícího robota, nebo přesněji robotky Matyldy. S ručníkem a nápisem „Nepropadejte panice", čímž odkazuje na legendární sci-fi Stopařův průvodce po galaxii, se Matylda snaží stopem dostat z Jablonce nad Nisou do Pelhřimova, kde bude zapsána do knihy rekordů.

Robot je vybaven GPS, proto uživatelé internetu mohou sledovat její pohyb. Matylda přes zabudovanou kameru příležitostně pošle obrázek ze své cesty. Jedná se tak o unikátní programovací platformu, díky které se do projektu dokáže zapojit takřka kdokoliv.

Matylda se zrodila v laboratoři OpenTechLab v Jablonci nad Nisou.„Sestavení celkem trvalo tři měsíce," říká Sputniku její „otec" Michal Seidler. „V celé laboratoři jsou pouze dva lidé a ti stáli za jejím sestavením. Jsme malinkatí," říká. Matylda je vytištěna na 3D tiskárně a při výrobě byl použit recyklovatelný plast.

„Vybavili jsme ji pouze základním programem, který umožní splnit její misi. To znamená, dostat se do Pelhřimova pomocí nějaké základní interakce s lidmi (může dokonce i mluvit — pozn. red.). Matyldu jsme vybavili softwarem a umožňujeme lidem, aby Matyldu dál programovali a naučili ji novým kouskům. Matylda je sama vzdělávací platformou," říká Seidler.

Původně se počítalo i s umělou inteligencí. Nicméně prozatím ji z projektu odložili na později.

„Bohužel se to nám nepodařilo zajistit na cestu vzhledem k obrovskému objemu dat, který tento typ umělé inteligence (která běží v cloudu — pozn. red.) spotřebuje a z důvodu špatného pokrytí rychlým internetem. Pokud ale Matylda bude mít komerční úspěch a budou mít lidé o Matyldu zájem, tak určitě nějaký upgrade v oblasti umělé inteligence přijde," vysvětluje Michal Seidler.

K tomu jsou samozřejmě potřeba i investice. Dvoučlenný tým, kam patří i Radka Benešová, zkoušel crowdfundingovou kampaň, ale zatím neuspěl. Projektu se tak fakticky věnují ve svém volném čase.

„Chtěli bychom, aby nás to v budoucnu uživilo, ale zatím máme příjmy z jiných podnikatelských aktivit. Bereme to teď jako investici do budoucna a investici do rozvoje firmy v dalším směru," říká Michal Seidler.

Nejedná se však o prvního stupujícího robota na světě. Čeští tvůrci se nejspíše inspirovali kanadským projektem hitchBOT. Ten v letech 2014 — 2015 bez újmy procestoval Kanadu a západní Evropou. Jeho cesta však tragicky skončila ve Filadelfii, když byl zákeřně přepaden vandaly a zničen.

První zákon robotiky

Podobně jako celá řada dalších současných robotů i Matylda má lidskou podobu a je vybavena různými senzory a pohony, díky kterým se může naučit chodit. Proč ale inženýři pracují na humanoidních robotech? Všichni si vzpomeneme na scénu z Hvězdných válek, kdy rebelové zničili imperiálního chodce za použití pouhého lana. Kolová nebo pásová platforma musí být mnohem jednodušší a robot bude stabilnější.

„Samozřejmě, že takový typ robota lze mnohem snadněji sestrojit. Na druhou stanu humanoidní robot je typ robota, o kterém lidé sní od doby Karla Čapka," říká tvůrce Matyldy. „Je to robotická meta. Člověk chce vytvořit něco k obrazu svému," dodává.

Přirozeně s postupným nástupem robotů a umělé inteligence panují obavy o budoucnost pracovních míst. Před dvěma lety Světové ekonomické fórum uveřejnilo studii, podle které roboti připraví v příštích pěti letech o práci přes pět milionů lidí. Jiní však zastávají názor, že díky robotizaci se lidem ulehčí nejen práce, ale i život.

„Když se podívám na naše předky, tak ti technickou revoluci zahájili s představou, že osvobodí lidi od práce a že stroje budou pracovat za ně a lidé se budou moci zabývat tím, co je baví," domnívá se Michal Seidler.

„Něco jiného je samozřejmě vojenský průmysl," upozorňuje. „Tam umělou inteligenci a robotiku nevnímám moc pozitivně, a to z jednoho prostého důvodu. Například když dneska vojáci řídí drony, tak nejdou do akce s adrenalinem, ale spíše to vnímají jako počítačovou hru."

Právě proto je nutné pamatovat na zákony robotiky, se kterými přišel kultovní autor sci-fi povídek Isaac Asimov.

„Myslím si, že zákony robotiky Isaaca Asimova jsou aktuální stále, nicméně s novými poznatky přicházejí i nové výzvy, a tak je potřeba ty poznatky doplňovat a určitým směrem korigovat. Ale samozřejmě první zákon robotiky, že robot nesmí ublížit člověku, určitě stále platí a měl by zůstat platný," uzavírá Michal Seidler.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce