Podle jedné z účastníků studie, geoložky ze SETI institutu Virgine Galikové, „byl povrch Hellas Planitia pokrytý lávou a sopečným popelem a prořezával tak až stovky metrů široké kanály". Podle hypotézy vědců vznikla jedna z nádrží výsledkem srážek, druhá díky nahromaděné podzemní vodě a do třetí se pravděpodobně vlévala řeka.

Našli podobnosti mezi nimi a jezerem na území státu Washington, které vzniklo v důsledku záplav a pak vyschlo.

Oblasti podél řeky Mississippi, které byly po staletí zaplaveny povodněmi, stejně jako jezera s vysokým stupněm slanosti v Andách, kde stále zůstává chladné a suché počasí, mají podobnou geologickou strukturu.

Autoři studie nevylučují možnost, že by v jezerech mohly žít nějaké živé organismy, kdyby byla voda dostatečně teplá.