První místo na tomto seznamu zaujala tzv. Temná mlhovina SH2-136, která je od Země vzdálena asi 1200 světelných let. V důsledku složitých procesů vzniku hvězd se na daném místě objevila vesmírná oblaka prachu, která mají různý tvar a velikost. Tento jev, který je slabě osvěcován hvězdami, připomíná přízraky. A právě proto se tato temná mlhovina také velmi často nazývá mlhovinou přízraků.

Na druhém místě se umístil tzv. plerion s názvem Ruka Boží. Jedná se o mlhovinu, jejímž zdrojem je hvězdný vítr z pulsaru (nebeské těleso, které vydává rádiové vlny v podobě impulsů).

Třetí místo patří NGC 246, což je planetární mlhovina Lebka, která se nachází v souhvězdí Velryby.

Do první desítky se ale také dostaly takové jevy a místa, jako například mrak mezihvězdného plynu IRAS 05437+2502, mlhovina NGC 2080 (Hlava přízraku), hvězdokupa Perseus, oblast na planetě Mars zvaná Cydonia Mensae, asteroid 2015 TB-145, mlhovina NGC 3910 (Oko Saurona) či skupina tří galaxií ESO 593-IG 008 (Pták).