Hordy ze severu

Podle scénáře bylo mírumilovné Norsko vystaveno vojenské agresi jakési vymyšlené severní země Murinus (lat. Pavouk) a zoufale se brání.

Vojáky útočné armády Murinuse neboli „sil Severu" představují vojáci norské, kanadské a švédské brigády a také námořní pěchota amerického expedičního útvaru. Z moře pomáhají skupinám lodě vojenského námořnictva Kanady, Dánska, Norska, Polska, Velké Británie a USA. K norským břehům dorazila útočná skupina v čele s atomovou letadlovou lodí Harry Truman, která se v těchto místech neobjevila od doby studené války.

Proti silné agresi Murinuse ruku v ruce bojují spojené „síly Jihu" představované námořní pěchotou z Belgie, Velké Británie, Německa, Dánska, Španělska, Kanady, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Norska, Portugalska, Turecka, Finska, Francie a Švédska. Roli ozbrojené národní obrany hraje norská národní garda. Z vody všechny kryjí dvě vojenské námořní skupiny NATO — SNMG1 a SNMG2, skupina minolovců a holandská lodní obojživelná skupina.

Po odražení prvního útoku si strany vymění role: „síly Jihu" zahájí protiútok a „síly Severu" se budou bránit, což umožní velení vytrénovat sjednocené skupiny v různých režimech celovojskového boje. V NATO se netají tím, že hlavním cílem manévrů je nácvik rychlého přesunu velkých sil přes Atlantik a po Evropě a také nácvik činnosti aliance v podmínkách chladného podnebí.

Cvičení bude NATO něco stát: pouze na přesun techniky a osob bylo třeba 180 leteckých linek a 60 charterových lodí. A to nehovoříme o výdajích za střelivo, palivo a potraviny. Hodnota smluv uzavřených s norskými společnostmi o servisu cvičení je vyčíslena částkou 159 milionů eur.

Tanec u hranic

Manévry jsou zcela otevřené, transparentní a obranné a Murinus existuje pouze na papíře — takových tézí se při svých vystoupeních snaží držet všichni účastníci a organizátoři Trident Juncture včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Aby u nikoho nevznikly v tomto směru pochybnosti, na cvičení byli pozváni zástupci všech zemí OBSE včetně Ruska.

Moskva však neškodnosti Jednotného trojzubce nevěří. MZV RF nazvalo manévry bloku NATO provokací protiruského zaměření a zdůraznilo jejich negativní vliv na bezpečnost všech zemí v této oblasti. Ministr obrany RF Sergej Šojgu ve středu prohlásil, že vojenská aktivita NATO u ruských hranic dosáhla nebývalé úrovně.

Je zajímavé, že dokonce i noviny Ministerstva obrany USA Stars and Stripes přiznaly: agresivní stát Murinus je sice vymyšlený, ale pečlivě vykreslený stratégy NATO podle zcela reálného protivníka.

„Cvičení spočívá v simulaci osvobození (obsazených území — pozn. red.), je to nejhorší scénář pro NATO," píší noviny. Stoltenberg řekl, že je to nácvik jednání proti „fiktivnímu agresorovi". Cvičení Trident Juncture má však imitovat „nejbližšího protivníka" a jediným takovým sousedem je Rusko.

Iluze ochrany

Profesor Akademie vojenských věd Sergej Sudakov je přesvědčen: tak rozsáhlé cvičení NATO určitým způsobem souvisí s bolestivou reakcí na zářijové manévry Ozbrojených sil RF Vostok 2018, jichž se zúčastnilo více než 300 tisíc vojáků a obrovské množství techniky, a také s prohlášením USA o odstoupení od Smlouvy INF.

„USA a NATO nyní musí za každou cenu dokázat, že zůstávají spolehlivou oporou a střechou pro celou Evropu," vysvětlil Sudakov Sputniku. „Je třeba uklidnit evropské partnery a předvést, že síla USA a aliance je velká jako nikdy a Evropa je spolehlivě chráněna. Pokud však Evropané chtějí být chráněni, musí za to platit."

Podle jeho slov se podobným cvičením Američané snaží vyvolat strach mezi evropskými obyvateli z velké války, aby ochotně otevírali peněženku a vydávali své tvrdě vydělané peníze na udržování bloku NATO.

„A to včetně nákupu dalších amerických zbraní a samozřejmě budování dalších vojenských základen," upřesňuje Sudakov. „Pro USA je to nacvičený způsob získávání příjmů a také způsob, jak si podrobovat jiné národy: jakmile vybudují vojenskou základnu na území dalšího státu, ten ztrácí svou suverenitu."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce