Požadavky Štrasburku

Situace v Azovském moři může přerůst v otevřený konflikt — přesně toho se Štrasburk bojí. „Jsme hluboce znepokojeni pokračující militarizací Azovského moře a regionu Černého moře," prohlásili poslanci. Všimli si toho, že Rusko do oblasti umístilo protivzdušný systém S-400 a přemístilo lodě z Kaspického moře.

Evropský parlament také vyjádřil lítost kvůli tomu, že oblast Azovského moře se stává „sférou vojenských činností Ruska proti Ukrajině": Moskva se údajně chystá „změnit Azovské moře na své vnitřní jezero" a přisvojuje si ukrajinské ropné a plynové zdroje.

Ve věci prohlídek ukrajinských lodí evropští poslanci říkají, že se jedná o „diskriminační" praktiku, která je „mimořádná", což podle jejich názoru narušuje námořní právo.

Evropský parlament spolu s tím zplnomocnil nejvyššího představitele EU pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku „prohlásit na základě shody s členskými zeměmi, že sankce proti Rusku budou zesíleny v případě, že konflikt v Azovském moři se bude vyostřovat".

Poslanci nezapomněli ani na Krymský most. Budování silnice, pokládání plynovodu a podvodních kabelů bylo označeno za další porušení Ruskem suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Rezoluce říká, že most měl negativní vliv na životní prostředí a snížil hladinu moře v průlivu.

Nicméně si ve Štrasburku povšimli, že právě Kyjev jako první inicioval vypovězení smlouvy o přátelství s Ruskem, vytvořil v Azovském moři vojenskou námořní základnu a přemístil tam nové sily.

Celkově poslanci vyzvali rozšířit mandát monitorovací mise OBSE, která funguje na Donbasu, na celé území Ukrajiny, včetně pobřežních regionů.

Reakce Moskvy a Kyjeva

Tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová charakterizovala rezoluci Evropského parlamentu jako „další propagandistickou kartu, kterou rozehrávají naši západní kolegové".

Předseda Státní dumy Leonid Sluckij označil dokument za „důvod pro nové sankce v Radě Evropské unie".

Iniciativu Štrasburku nicméně vítá ukrajinský prezidente Petro Porošenko. Ten na svém Twitteru vyjádřil vděčnost členům EP za „zavedení dodatečných sankcí kvůli agresivním činnostem Kremlu v Azovském moři a v Kečském průlivu".

Podstata sporu

Situace v Azovském moři se vyostřila poté, co na jaře tohoto roku ukrajinská vláda zadržela ruskou loď Nord. Kapitána lodi obvinili z toho, že navštěvoval Krym. Ukrajinská vláda kromě toho zakázala ruským lodím převážet náklady v ukrajinských vodách.

Rusko následně začalo dělat prohlídky lodí, které směřují do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Moskva přitom jedná v rámci Dohody o spolupráci mezi Ukrajinou a Ruskou federací v Azovském moři a Kerčském průlivu, která byla podepsána v roce 2004. Azovské moře je podle tohoto chápáno jako vnitrostátní vody obou zemí, což znamená, že obě země mají právo zastavovat plavidla kvůli prohlídce.

Vojenské lodě mohou do Azovského moře pro návštěvu Ukrajiny vstupovat jen, pokud mají svolení ruské strany — a naopak.

Nejvyšší rada navrhovala provést změny v dokumentu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ovšem prohlásilo, že „to dá možnost Rusku začít územní spor".

Porošenko tehdy prohlásil, že Kyjev se nechystá smiřovat „s unášením lodí, které směřují na ukrajinské přístavy, a to i do Mariupolu". Přikázal ministru obrany a veliteli námořnictva, aby situaci nějakým způsobem vyřešili. Velitel námořnictva Ukrajiny Igor Vorončenko mohl pouze potvrdit, že činnosti „lodí FSB a Černomořské flotily Ruska na zastavení a prohlídku lodí (…) nejsou protiprávní". Kyjev spolu s tím zesílil svoji přítomnost v Azovském moři o záchrannou loď Donbass a námořní remorkér Korec. Spolu s tím zahájil výstavbu vojenské námořní základny v Berďansku.

To, že Moskva zastává správnou pozici, museli přiznat i na ukrajinském ministerstvu zahraničních věcí. „Podle všech kánonů mezinárodního námořního práva mají vojenské lodě právo zastavovat civilní lodě kvůli prohlídce, k tomu nejsou potřeba žádné mandáty."

V srpnu ukrajinská pohraniční služba informovala, že ruští námořníci celkově zadrželi 150 lodí. Podle slov služby některé lodě musejí čekat několik dní na průplav Krymským mostem. Ukrajinský ministr infrastruktury ve spojení s tím prohlásil, že ukrajinské přístavy kvůli tomu přicházejí o stovky milionů hřiven.

Kyjev mezitím dělá vše pro to, aby se situace vyostřila. V říjnu dali unesenou loď Nord na prodej v aukci. V chersonském přístavu nadále stojí bezdůvodně zablokovaná loď Mechanik Pogodin.