Analytici prozkoumali data 274 tisíců švédských občanů z národního rejstříku, u kterých byl v letech 1998-2013 diagnostikován infarkt myokardu. Věk pacientů činil 50-89 let.

Vědci zjistili, že za teploty pod nulou došlo k srdečnímu záchvatu o 10 % častěji. Zvlášť jasně se to dalo sledovat v případech infarktu myokardu se ST elevacemi, nejnebezpečnějšího druhu této nemoci. Vědci upravili získaná data s ohledem na míru znečištění vzduchu, aby objevili souvislost mezi počtem vývinu srdečních chorob a špatným ekologickým prostředím, avšak, podle jejich slov byl rozhodujícím faktorem právě chlad.

Tato zákonitost se vysvětluje zúžením cév za nízkých teplot, kvůli čemuž dostává srdce méně kyslíku. V zimě lidé rovněž častěji nastydnou a dostanou chřipku, což může také zvýšit riziko srdečního záchvatu, napsali vědci.

Kromě toho zjistili, že nebezpečí vývinu srdečních chorob kleslo při zvýšení teplot vzduchu na tři-čtyři stupně Celsia nad nulou.